Hory v obci Brdy

Přírodní park Kákov – Plánický hřeben

Přírodní parky Kákov – Plánický hřeben tvoří vrcholová část Plánické vrchoviny, která tvoří mezi Šumavou, Brdy a Blatenským pohořím jakousi migrační křižovatku. Při troše štěstí zde můžete narazit na stopy rysa ostrovida nebo se vám ukáže vzácný čáp černý.

Vrchol Praha v Brdech

Vrchol Praha je se svými necelými 863 metrů druhým nejvyšším vrchem v Brdech. Leží necelé 2 km severozápadně od obce Nepomuk u Rožmitálu pod Třemšínem. Na vrcholu hory stojí vysoká věž, na které je umístěn meteorologický radar, televizní vysílač, převaděč a další zařízení.

Vrch Klobouček v Brdech

Brdský vrch Klobouček (704 m) tvoří východní výspu nejvyšší brdské hory Toku (865 m). Od západu tvoří kopec nepříliš výrazné návrší, k východu však spadá prudkým srázem do údolí. Na svazích Kloboučku se nachází slepencové skalní stěny vysoké až 15 metrů.

Zaniklý hrádek Hengst v Brdech

Severně od nejvyšší hory Jižních Brd Třemšína (827 m) se táhne zdaleka viditelný hřeben. Ten je po 2,5 kilometrech zakončen vrcholem Hengst - též Kobylí hlav,) se zbytky stejnojmenného hrádku.

Na Kotli se vytočíte, v dobřívském hamru poučíte. Rokycansko láká

Je to, jako byste šplhali po obří vývrtce. Spirálovitě stále vzhůru, kovový rošt vás vynáší nad koruny stromů, místo špuntu jste najednou na vyhlídkové plošině. Vývrtka se jmenuje Kotel a je rozhlednou, ze které popatříte nejen Rokycany, nad nimiž ji vystavěli, ale také Brdy, kus Šumavy, Přimdu.

Rozhledna na Kotli u Rokycan

Na vrchu Kotel u Rokycan (575 m. N. M.) se v květnu 2014 otevře nová rozhledna. Z výsky 28 metrů spatříte Šumavu, Brdy i hrad Radyni.

Pražské Ďáblice možná mají název od kněžek pohanské bohyně Lady

Teorie trochu krkolomná, ale jiné vysvětlení jména pražských Ďáblic jsem zatím nenašel. Z buližníkových skal vrchu Ládví, od ďáblické hvězdárny, je výhled na velkou část české kotliny. Oba Bezdězy, Středohoří, Krušné hory, přes Petřín i na Brdy.