Čím víc se budete nořit do lesa v údolí Zbirožského potoka, tím víc si budete uvědomovat klid. Ne ticho, ale klid. Potok občas na peřejkách šplouchne, na kamenech se objeví skorec nebo konipas. V korunách je jarně živo, probíhají ptačí námluvy, a samci do toho jdou, div si volátka neroztrhnou.
