Tipy na výlety ve městě Mariánské Lázně

Společenský dům Casino v Mariánských Lázních

Společenský dům Casino vystavěný v letech 1899–1901 ve stylu italské novorenesance se nachází v lázeňské čtvrti v blízkosti kolonády a parků. Ve Společenském domu Casino se odvíjí kulturní život Mariánských Lázní. Slouží ke koncertům, sympoziím a dalším kulturním akcím.

Chopinův dům v Mariánských Lázní

V Mariánských Lázní naleznete Chopinův dům, který nese jméno po význačném polském skladateli a klavíristovi Fryderykovi Chopinovi, který v něm pobýval. V přízemí je městské informační centru.

Smíchovské nádraží – druhé největší nádraží v Praze

Dne 14. 7. 1862 se na západním okraji Prahy, tehdy ještě samostatné obce Smíchov, otevřelo nádraží České západní dráhy, které zde v pozměněné podobě funguje dodnes. Vlaky odtud jedou například do Plzně, Písku, Mariánských Lázní, Č. Budějovic, Chebu nebo Mnichova. Začíná zde také Pražský Semmering.

Vila Hanse Turby v Mariánských Lázních – městská knihovna s lázeňskou historií

Krásná vila v Mariánských Lázních byla postavena roku 1903 pro vyhlášeného městského lékaře a později starostu Hanse Turbu. V jejích zdech pobýval při lázeňském pobytu roku 1913 Sigmund Freud s rodinou. V jedinečné stavbě dnes sídlí městská knihovna.

Do Mariánských Lázní nejen za příběhem Goetha a Ulriky

Kdo si chce dopřát léčivé koupele a pitnou kúru v historických kulisách uprostřed přírody nebo se procházet po místech spojených se známými osobnostmi, měl by zamířit do západočeských Mariánských Lázní. Ty se navíc v rámci nominace Slavné lázně Evropy dostaly loni v létě na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny

Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny se nachází v CHKO Slavkovský les. Jedná se o významnou lokalitu, která se dělí na pět částí: Tajga, Paterák, Lysina, Husí les a Malé rašeliniště. Turisté mohou navštívit pouze Tajgu, kolem které vede NS Kladská. Ostatní části jsou nepřístupné.

Reitenbergerův pramen u Úterý

Minerální pramen je železitá kyselka známá od roku 1693. Původně vyvěrala z pařezu a v roce 1931 město Úterý pramen upravilo a postavilo nad ním dřevěný altán. Pramen pak pojmenovali po nejznámějším úterském rodákovi a zakladateli Mariánských Lázní Kašparu Reitenbergerovi.

Kyselka Oriona u Teplé

Oriona je hojně využívaný a nejkvalitnější minerální pramen na Tepelsku. Nachází se u silnice za Teplou směrem na Mariánské Lázně. Studánka je kryta altánem a je u ní zřízeno odpočívadlo.

Farská kyselka ve Slavkovském lese

Farská kyselka je chutný pitný pramen, který vyvěrá v nadmořské výšce 767 metrů v lese mezi obcí Prameny a Mariánskými Lázněmi. Pramen se nachází cca 600 metrů od silnice a je dobře přístupný také cyklistům. Je kryt dřevěným altánkem a poskytuje pěkné místo k odpočinku.

Sochy Františka Josefa I. a Edwarda VII. v Mariánských Lázních

Sousoší bylo zhotoveno u příležitosti 110. výročí setkání císaře rakouského Františka Josefa I. A krále anglického Edwarda VII., které proběhlo 16. srpna 1904 v Mariánských Lázních.

Stará hájenka v alpském stylu u Mariánských Lázní

Hluboké lesy v okolí Mariánských Lázní skrývají mnohá tajemství. V lokalitě zvané Králův kámen při svých toulkách natrefíte na více než 100 let starou hájenku postavenou v netradičním stylu.

Dendrologická stezka Václava Skalníka v Mariánských Lázních

Dendrologická naučná stezka V. Skalníka začala být realizována v roce 2017 při příležitosti 200 letého výročí příchodu Václava Skalníka do Mariánských Lázní. Tento záměr je poctou tvůrci, který dal městu podobu a charakter obdivovanou dodnes.

Městské divadlo v Mariánských Lázních

Při prohlídce Mariánských Lázní nevynechejte návštěvu městského divadla.

Obůrka Hvozd nad centrem Mariánských Lázní

Rovnou do pohádky o Smolíčkovi vás zavede obora nad centrem Mariánských Lázní.

V srdci Slavkovského lesa leží dřevěný zámeček, Tajga i Smraďoch

Oním panským sídlem je lovecký zámeček Kladská, dnes hotel alpského stylu, Tajga je součástí národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, pach sirovodíku prozrazuje přírodní rezervaci, dle nevábného odéru pojmenované Smraďoch.