Hrady v obci Kunětice

Zchátralou Kunětickou horu měl zachránit i sběr šneků

Líbí a nelíbí. Takový bude zřejmě názor na projekt obnovy státního hradu pod názvem Kunětická hora Dušana Jurkoviče – básníka dřeva.

Kunětická hora otevře Jurkovičovu část

Brány památkových objektů se letos pro návštěvníky ještě neotevřely. Neznamená to však, že by jejich správci setrvávali v zimním spánku. Naopak. Na řadě památek se intenzivně buduje. Například na hradě Kunětická hora se připravuje nový prohlídkový okruh v dlouho nepřístupné západní, takzvané Jurkovičově, části hradu.

Kunětická hora už nebude ruina

Gotickému hradu Kunětická hora na Pardubicku zasadil poslední velkou ránu švédský vojevůdce Torstensen za třicetileté války. Pak byl půl tisíciletí považován za zříceninu. Velkorysá stamilionová rekonstrukce, která za evropské peníze začala v loňském roce, mění Kunětickou horu zpět na hrad.

Kuňka bývala obřím třešňovým sadem, plody se vyléčil syn mocného Viléma z Pernštejna

Kuňka říkají místní důvěrně Kunětické hoře, kterou mají předestřenu jako na talíři. Z roviny u Pardubic se najednou tyčí čedičový suk z polabské roviny takřka nepatřičně. V tom je právě kouzlo přírody, že na placce dokáže vyhrbit brd. A na brdu hrad husitského hejtmana Bořka z Miletínka.

Na Kunětické hoře, Rumburakově hradu, je zakopán poklad opatovických mnichů

Do dáli ční v rovině u Pardubic čedičový vrch značně těžbou olámaný, s hradem na vrcholu. Pevnost se zalíbila filmařům, posloužila jako hrad čaroděje Rumburaka v pohádce o princezně Arabele. Daleko starší legenda sem umístila pověst s reálným základem. Zakopaný poklad z kláštera v Opatovicích.

Silueta Kunětické hory už z dálky zve k návštěvě hradu

Kunětická hora je charakteristickou dominantou východočeského Polabí vzniklou třetihorní činností země. Díky své siluetě a monumentálnímu postavení v krajině byla osídlena již v období pravěku.