Články na téma Tipy na výlety

Na Toulavu zvou stezky i památky

Na výlet po památkách i stezkách láká i na podzim turistická oblast Toulava, která se rozkládá na půli cesty mezi Šumavou a Prahou. Vyhlášené jsou stezky podél a poblíž Lužnice nebo památky v Táboře, Milevsku či v Bechyni. Podzimní příroda je plná barev a zve na louky i do hlubokých lesů.

Hrad Svojanov oslavil tříjedničkové výročí

Nekulaté, přesto magické výročí tento víkend oslavil hrad Svojanov na Svitavsku. Právě před 111 lety jej totiž od Antonína Františka Haasche zakoupilo královské věnné město Polička.

Místo vinobraní budou ve Znojmě Vinařské t(r)ipy

Když Znojemští vloni chystali Vinařské t (r)ipy, nepředpokládali, že vytvořili akci pro více sezon. Program, který nabídne putování za vínem a burčákem přímo k vinařům, měl vloni vyplnit díru po zrušeném Znojemském historickém vinobraní. Jenže to nebude ani letos. Proto přijde znovu na řadu alternativní nabídka.

Hradiště Stolová hora u Klentnice

Na plochém vrcholu Stolové hory vzniklo v mladší době bronzové 7,2 ha rozlehlé opevněné hradiště kultury mohylové a velatické. Do současnosti se z opevnění, které zřejmě lemovalo hradiště po celém obvodu, dochoval jen mírně zvlněný terén.

Bývalá továrna Oskara Schindlera v Brněnci

Do průmyslového areálu v Brněnci se přestěhovala v roce 1944 z Krakova továrna Oskara Schindlera. Ten s sebou vzal i své židovské dělníky, které tím zachránil před smrtí v koncentračních táborech. Celkem zde pracovalo zhruba 1100 lidí, včetně několika dětí.

Krkonošská smrková rodina je nejvýše rostoucím stromem v Česku

Nejvýše rostoucím stromem v Česku je smrk ztepilý. Má podobu těsného shluku kmínků pravděpodobně pocházejících z jednoho společného jedince.

Dřevěné hračky z Krušných hor potěší malé i velké

V Oblastním muzeu a galerii v Mostě je otevřena výstava Hračkářský průmysl v Krušnohoří – dvě země – dvě cesty. Expozice mapuje vývoj hračkářství na české i saské straně hranice Krušných hor od jeho počátku až do současnosti s důrazem na vývoj v poválečném období, kdy krušnohorská dřevěná hračka dobývala svět.

Sídlo Záviše z Falkenštejna, hrad Svojanov, postihla „epidemie“ zaživa zazděných

Žen i dětí zazděných převážně zaživa je na našich hradech pěkná řádka. Kosti nebožáků byly nalezeny například na Lipnici, kde nechal svou ženu Kateřinu pro nevěru zazdít Čeněk z Vartemberka, nejvyšší purkrabí Českého království.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasích

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je původně románská stavba, nejstarší v areálu bývalého kláštera. Navíc se jedná o první kamennou klášterní stavbou. Za sakristií vzniká nová expozice, která bude o historii cisterciáckého řádu v Plasích.

Skalní útvar Slunečná brána u Bynovce

Skalní okno nedaleko obce Bynovec je součástí malého skalního města, které je tvořeno pozoruhodnými pískovcovými útvary. Ty v minulosti vznikly erozní činností.

Krkonošský betonový obr má jméno Tvrz Stachelberg

Obrana Libavského sedla u Žacléře před nástupem německé branné moci byla posláním výstavby největší prvorepublikové dělostřelecké tvrze. Zároveň se jednalo i o jednu z největších světových tvrzí. Jde o poslední pevnost budovanou na čáře mezi Krkonošemi a Odrou.

Z Německa po hřebenovce pohodlně na nejvyšší vrchol Šumavy

Kdo chce zdolat nejvyšší vrchol české části Šumavy, nemusí být zvlášť zdatný turista. Pokud se na Plechý (1379 m n. M.) vypravíte z německé strany, kam lze až do nadmořské výšky 1200 metrů vyjet autem, čeká vás pohodlná hřebenovka s krásnými výhledy, které za příznivých podmínek sahají až k Alpám.

Zámek Lemberk a Jablonné v Podještědí spojuje jméno svaté Zdislavy

Manželka jednoho z nejbližších rádců Václava I. A jeho syna Přemysla Otakara II., Havla z rodu Markvarticů, proslula především jako samaritánka.

Hornická naučná stezka v Jihlavě

Okružní naučná stezka má první zastavení na okraji Lesnova. Odtud vede na sever na vrch Roudný a přes Zbornou se stáčí zpět. Na deseti zastaveních se dozvíte, co, kde, kdy a jak se v okolních štolách těžilo, a nechybí ani informace o rozhledně na Roudném a o zdejším lese.

Zámek Poláky u Nechranické přehrady

Základem barokního zámku byla původní renesanční tvrz z 1. poloviny 16. století. Nový objekt byl postaven pro hrabata z Pergenu podle návrhu žateckého stavitele Vavřince Rodta. Poslední novobarokní úpravy proběhly v roce 1928, v současnosti se nachází ve špatném technickém stavu.