Články na téma Hrady

Témata

|< Předchozí strana 1 2 3 4 15 29 43 57 >|

Zřícenina hrádku Skara u Úval

Doba vzniku i historie málo známé zříceniny není zcela známá. Zbytky hradu snad bývaly kolébkou rodu pánů z Pardubic. Do dones se dochoval dvoudílný areál chráněný příkopy a valy se zbytky opevnění a obytné budovy, upravovaný poč. 19. st. Při stavbě obory.

Mokré město Kdyně mělo první textilní manufakturu v Čechách

Malé město bylo založeno jako příslušenství hradu Rýzmberka, z něhož se zachovaly ruina a věž sloužící jako vyhlídková. Kdyně mívala i jmenný tvar Kdin, Kdina - a znamenalo to mokré, vlhké místo. Vláhy tu zřejmě bývalo dost. Lilo a bouřilo tu i na úvod tohoto týdne. Lesy jsou tu houbové, mohly by začít růst.

Zřícenina hradu Vítkovec u Milčanského rybníka

Hrad Vítkovec mezi Milčanským a Holanským rybníkem je dobře přístupný po červené značce z obce Holany. Do dnešních dnů se však ze stavby dochovaly skromné zbytky zdí a valů.

Zřícenina hradu Rybnov v Holanech

Gotický hrad byl založen Vartenberky v letech 1437 až 1438, a obýván do poloviny 16. století. Dodnes se zachovaly pouze zbytky zdiva na skále nad rybníkem.

Zřícenina hradu u Hostíkovic

Velmi skromné zbytky hradu jsou dnes obklopeny vodou a bažinami Milčanského rybníka. Od roku 1958 jsou zbytky zdiva chráněny jako kulturní památka ČR.

Zámek Vítkovec – Vřísek u Zahrádek

Původně malý hrad ze 14. století byl přestavěn kolem roku 1570 na renesanční zámeček. Dnes je zámeček bohužel zpustlý a veřejnosti nepřístupný.

Kam o víkendu s dětmi: Vyrazte na bitvu nebo si vyzkoušejte řemesla

O víkendu se koná řada historických akcí. Tou patrně největší bude rekonstrukce bitvy u Lipan, vyrazit můžete ale také na Festival vojenské historie na hradě Helfštýn. V plzeňské zoo se vydáte po stopách Hanzelky a Zikmunda a v té brněnské zase zjistíte zajímavosti o želvách.

Kostel sv. Václava v Ostravě

Kostel sv. Václava je spolu se Slezskoostravským hradem nejstarší stavební památkou v Ostravě. První zmínka o původním románském kostele pochází již z roku 1297.

Kunětická hora už nebude ruina

Gotickému hradu Kunětická hora na Pardubicku zasadil poslední velkou ránu švédský vojevůdce Torstensen za třicetileté války. Pak byl půl tisíciletí považován za zříceninu. Velkorysá stamilionová rekonstrukce, která za evropské peníze začala v loňském roce, mění Kunětickou horu zpět na hrad.

Zříceninu Bubnu hodně poničil výbušninou zahrádkář

Ruina, která zaslouží přídomek romantická, patří hradu na řekou Mží nedaleko Plzně. V době svého vzniku i pozdějšího obývání byl zřejmě patrný zdáli. Nyní zbytky stavby obklopuje les, takže je viditelný až při bezprostředním kontaktu.

Kam vyrazit o Velikonocích: Vydejte se na trhy a hrady, ochutnejte Itálii

Velikonoce jsou už za dveřmi, proto se drtivá většina akcí o prodlouženém víkendu ponese v jejich duchu. Vyrazit můžete na hrady, zámky, jarmarky, ale i nejrůznější dílny. Pokud vás velikonoční veselí míjí, můžete si dát skleničku vína na Moravě nebo ochutnat italskou kuchyni v Pardubicích. A na sportovce čekají závody.

Sídlo mocného šlechtického rodu Krasíkov vyhořelo při pečení koblih

Tolik pověst, ale může to být pravda. Hrad u Bezdružic na Plzeňsku je znám i jako Švamberk, podle rodu, který ho postavil. Švamberkové s labutí ve znaku drželi území mezi Stříbrem a Přimdou. Zde zajali husité roku 1421 svého úhlavního nepřítele Bohuslava ze Švamberka, později husitského hejtmana.

Nový hrad: pevnost, kterou Korvín pobořil svému tchánovi Jiřímu z Poděbrad

Obrazně řečeno. Hrad patřil Poděbradovu příznivci Tunklovi. Ruina jednoho z největších moravských hradů Furchtenbergu / Nového hradu se ukrývá na vysokém ostrohu nad řekou Moravou. Smíšený les nedaleko Hanušovic zakrývá výhled na hrad, který rozvrátilo v 15. století vojsko krále Matyáše Korvína.

Jiřího Tunkla, krutého pána na Brníčku, utloukli v Šumperku jeho poddaní

Z rozlehlého hradu Brníčko ležícího mezi Zábřehem a Šumperkem zbylo jen pár romantických ruin na vrcholu vysokého kopce. Patřil moravskému rodu Tunklů, se stříbrnou rybou na modrem poli v erbu. Hrad byl založen poměrně pozdě, uvádí se rok 1350.

Na hrady a zámky za hranici. Projekt propojí jihočeské památky s rakouskými

Přestože Rakušané jezdí pravidelně do jižních Čech a tráví dovolené například u lipenské vodní nádrže, rozhodně nevévodí žebříčkům počtu návštěvníků na památkách. Zrovna tak ale Jihočeši nevyhledávají rakouské hrady a zámky. Změnit by to měl přeshraniční projekt Památky žijí, který počítá s propagací méně známých historických objektů v obou zemích.

|< Předchozí strana 1 2 3 4 15 29 43 57 >|