Horní Slavkov

Špitální kostel sv. Anny v Horním Slavkově

Kostel nacházející se u příjezdu do města ve směru od Lokte je na první pohled poměrně nenápadnou stavbou.

Pevnostní kostel sv. Jiří v Horním Slavkově

Nejcennější památkou města Horní Slavkov je gotický pevnostní kostel sv. Jiří. Kostel je v historických pramenech připomínán již kolem roku 1380, ve starší literatuře se dokonce uvádí i rok 1242.

Zaniklá renesanční radnice v Horním Slavkově

Až do poloviny 20. století se dochoval ojedinělý ráz ryze renesančního Horního Slavkova.

Městské popraviště Horní Slavkov

Původní kruhové popraviště se třemi pilíři, které byly šest metrů vysoké, bylo postaveno na Šibeničním vrchu někdy kolem roku 1500 a prošlo třemi rozsáhlejšími stavebními úpravami. Posledním zdejším popraveným byla v září 1751 Marie Alžběta Früchtlová z Radošova za vraždu svého manžela a služebné.

Planetární stezka v Horním Slavkově

Planetární stezka v Horním Slavkově je model sluneční soustavy. Jedná se o model v měřítku 1:1 miliardě. Každý metr na cestě má stejnou úměru jako milion kilometrů ve vesmíru.

Ležnický skanzen u Horního Slavkova

Nedaleko Horního Slavkova vznikl renovací zchátralého objektu bývalého selského stavení Ležnický skanzen. Najdete zde dobové světničky, třídu obecné školy a expozici zemědělské techniky.

Naučná stezka Uranová golgota - po stopách těžby uranu v Horním Slavkově

Naučná stezka v okolí Horního Slavkova mapuje dobu padesátých let minulého století, kdy se zde těžily uranové rudy. Na celkem 13 tabulích se dozvíte o důlních dílech a dalších zajímavostech, které s těžbou uranu v Horním Slavkově souvisejí.

Krajinou Kladských rašelinišť

Nenáročná trasa, která vás provede samým srdcem Slavkovského lesa, krouží kolem tajuplné a tiché krajiny národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Cesta povede okolo alpských staveb v osadě Kladská, zamrzlých rybníků a Dlouhé stoky.

Dlouhá stoka ve Slavkovském lese

Dlouhá stoka je významná technická památka, protínající velkou část Slavkovského lesa. Hlavními důvody pro zhotovení tak rozsáhlého vodního díla, které v Evropě 16. Století nemělo obdoby, byla rozvíjející se důlní činnost, která spotřebovávala stále více vody pro pohon strojů a také dřeva, jehož zásoby kolem dolů byly téměř vyčerpány.