Dačický empirový zámek v rozsáhlém parku je návštěvnicky trochu opomíjený, a je to škoda. Turisté se ženou do Telče, kde skvostné renesanční podloubí hyzdí asijské krámy, zrovna jako v další památkové rezervaci Slavonicích. Přitom v zámku najdete řadu zajímavých exponátů.
Město Slavonice nabízí kromě pozoruhodných památek také jeden unikát, který nemá zatím u nás a asi ani ve světě obdoby. Na okraji města se nachází kuriózní muzeum samorostů, které vlastníma rukama a s pomocí přírody vybudoval za čtyřicet let pan Karel Tůma.
„A ten kulomet střílí, mohla bych to vidět?“ tázala se postarší paní v zrekonstruovaném řopíku slavonického opevnění. Trochu ji zarazila průvodcova odpověď o znehodnocených zbraních. „Já to nikdá neviděla, v bunkru jsem prvně, ale věděla bych, na koho s tím jít,“ odcházela něčím frustrovaná paní.
Slavonické podzemí je jednou z nejstarších částí města a pravděpodobně souvisí s gotickou zástavbou z 13. století. Podzemní kobky zasahují až pod náměstí, což napovídá tomu, že původní náměstí bylo menší, obestavěné většinou dřevěnými domy.
Slavonice, jméno předurčující oslavu pěkna, vzácna, něčeho mimořádného. Prospekty zvou do renesanční jihočeské perly. Prohlížíte sgrafitové fasády, obdivujete atiky domů, žasnete nad tou nádherou. Pak vám sjede zrak dolů, do výše očí a je po slávě. Asijské krámky ční z domů na chodník.
Jen několik kilometrů západně od Slavonic se táhne souvislý úsek prvorepublikového lehkého opevnění, tvořený šesti pevnůstkami, zvanými lidově řopíky. Stejně jako ostatní opevňovací objekty byly v září 1938 i ony bez boje předány okupantům.
Prohlídka Slavonic s Graselovou milou, průvodce na Graselově stezce ze Slavonic do Maříže, tipy na výlety pro cyklisty a co, copak všechno ještě? Čtěte více »
Krása příhraničního městečka Slavonice, ležícího na česko - moravskorakouském pomezí, se rodila od 12. Století. Tehdy však bylo městečko pouze strážní osadou na křížení obchodních cest mezi Prahou, Vídní a Brnem s Českými Budějovicemi, potažmo bavorským Pasovem. Největší slávy a rozkvětu se Slavonicím dostalo v 16. Století, kdy byl ruch na obchodnických stezkách roku 1526 podpořen založením poštovní stanice.
