Hory v oblasti Karlovarský kraj

Krušnohorské Jelení: V místech, kde Brežněv střílel vysokou, postavila česko-indická rodina jurtu

Je to jako zjevení. Po šesti kilometrech cesty nádherně vzrostlým lesem z Nových Hamrů se otevře rozsáhlá kotlina. Tady stávalo Jelení (Hirschenstandt). Pozornost upoutá velká cihlová stavba s přístavkem. Před ní stojí něco naprosto neobvyklého - mongolská jurta.

Muzeum československého opevnění Na Kočičáku

Muzeum československého opevnění se nachází na úpatí Krušných hor na nevýrazném vrchu zvaném Na Kočičáku (571 m.n.m.). Najdete ho jen kilometr za Chomutovem a nabídne vám neobvyklý pohled do historie vojenských opevnění.

Oblastní muzeum v Chomutově

Oblastní muzeum Chomutov sídlí ve dvou budovách – v historické radnici a Domě Jiřího Popela z Lobkowicz. Jeho fondy tvoří 29 podsbírek a více než 221 tisíc sbírkových předmětů. Expozice v radnici je zaměřena především na umění, v Domě Jiřího Popela z Lobkowicz najdete vše o Krušných horách.

Boží Dar plánuje rozhlednu Rusalku

Nevzhledný tubus někdejší větrné elektrárny na okraji města Boží Dar v Krušných horách na Karlovarsku se může začít v příštím roce proměňovat v rozhlednu Rusalku. Svolení s výstavbou ale musí mimo jiné připojit památkáři, protože Boží Dar patří už přes dva roky do památkově chráněné zóny.

Fojtovická pláň v Krušných horách – místo vzácné květeny

Fojtovická pláň je rozlehlá náhorní planina s horskými a rašelinnými loukami, charakteristickou flórou a faunou. Její nadmořská výška se pohybuje mezi 700 až 800 m. N. M.

Horské městečko Cínovec v Krušných horách

Horské městečko Cínovec se rozkládá v srdci Krušných hor. Existence osady Cínovec (Zinnwald) je zaznamenána již ve 14. století. Středověký rozvoj probíhal pod vlivem hornické činnosti – dobývání cínové rudy.

Hornická stezka Krupka

Příhraniční hornická naučná stezka v Krupce je věnována historii rudného hornictví a osídlování Krušných hor. Vede z Husitské ulice před Muzeum Krupka do Fojtovic, měří 35,5 km a obsahuje 24 informačních tabulí.

Údolí Kosího potoka

Kosí potok pramení v oblasti Českého lesa pod vrcholkem hory Dyleň na Chebsku. Jeho voda vytvořila hluboké údolí zachované dodnes bez větších zásahů člověka. Díky tomu, že potok z velké části teče lesem, nedošlo v minulosti k jeho napřímení a říčka mohla nerušeně utvářet romantické meandry.

Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge

Historická těžba drahých a obecných kovů formovala celkový vývoj Krušných hor a ovlivňovala život na obou stranách česko-německé hranice. Technické památky, urbanistické celky a množství nemateriálních aspektů vytvořily v průběhu osmi staletí jedinečnou kulturní krajinu mezinárodního významu.

Vrchol Plešivec v Krušných horách

Hora Plešivec (1028 m) je jedna z nejlépe dostupných krušnohorských tisícovek, s pohodlnou asfaltovou silnicí až na samý vrchol. S trochou pozornosti nemůžete minout odbočku s velkou cedulí za obcí Abertamy směrem na Boží Dar.

Karlova stezka v Krušných horách

Karlova stezka spojuje přes Krušnohorský hřeben města Aue a Karlovy Vary a zároveň i Muldavskou cyklostezku (Mulderadweg) s Cyklostezkou Ohře (Egerradweg). S celkovou délkou 160 km nabízí Karlova stezka včetně čtyř vedlejších tras královský cyklistický zážitek v Sasko-českém západním Krušnohoří.

Krušnohorská štola Johannes má jednu z největších vyrubaných jeskyní na světě

Drtivá většina návštěvníků Krušných hor zná kopce jen jako půdu pod svýma nohama, netuší, že uvnitř hor se krušilo, těžily se zde rudy železné i drahých kovů. Po osmiměsíční pauze máte možnost navštívit od 30. dubna historickou štolu Johannes na Zlatém Kopci u Božího Daru.

Unikátní Jezeří: zámek s nejbizarnějším okolím na světě. Visí nad bezednou jámou

Naprosto unikátní barokní zámek na svahu Krušných hor, utopený v zeleni trčí nad bezednou jámou hnědouhelného dolu. Při průjezdu z terénu není běs zmaru tak patrný, nejhorší je pohled z ptačí perspektivy. To se vám chce brečet. Takovou hrůzu na světě nenajdete. Jáma ho měla pohltit, šlo o uhlí.

Lyžaře čeká na českých horách nejspíš poslední víkend sezóny

Skalní příznivci sjezdového lyžování budou mít tento víkend většinou poslední šanci vyrazit na hory. Otevřeny zůstávají v omezeném provozu velké areály v Krkonoších, Jeseníkách a Krušných horách. Ve výše položených místech jsou i stopy pro běžkaře. Velká část zimních středisek ukončila sezónu o prodlouženém velikonočním víkendu na konci března, hodně lidí už místo na lyže vyrazilo na kola či pěší túry.

Rašeliniště Haar v Krušných horách

Přírodní památku rašeliniště Haar v Krušných horách, tvoří soubor pěti drobných rašelinišť v okolí levostranného přítoku potoka Bystřina. Chráněné území se nachází na katastru obce Šindelová. Důvodem ochrany jsou rašeliniště s klečí blatkou a typickou horskou vrchovištní květenou.