Kdyně

Nový Herštejn sloužil jako základna pro loupeživé nájezdy do Bavor

Doslova zabukovaná je velmi rozsáhlá zřícenina Nového Herštejna, kdysi významné protibavorské pevnosti. Leží na kopci s nádhernými bučinami nedaleko Kdyně. Hradní kopec vyhlásili od roku 1933 přírodní rezervací, kde roste mnoho vzácných rostlin a leze a poletuje mnoho roztodivného hmyzu.

Mokré město Kdyně mělo první textilní manufakturu v Čechách

Malé město bylo založeno jako příslušenství hradu Rýzmberka, z něhož se zachovaly ruina a věž sloužící jako vyhlídková. Kdyně mívala i jmenný tvar Kdin, Kdina - a znamenalo to mokré, vlhké místo. Vláhy tu zřejmě bývalo dost. Lilo a bouřilo tu i na úvod tohoto týdne. Lesy jsou tu houbové, mohly by začít růst.

Lípa svobody u pomníků ve Kdyni

Lípu Svobody vysadili lidé z Kdyně v den výročí bitvy na Bílé hoře, tedy 8. listopadu 1918. V roce 2018 se strom probojoval do finále ankety Strom roku.

Koupaliště Smržovice

Umělá nádrž se nachází asi 5 kilometrů východně od Kdyně. Díky pozvolně klesajícímu dnu je zde koupání vhodné také pro děti.

Letní koupaliště Kdyně Hájovna

Letní koupaliště Kdyně Hájovna se nachází za městem. Na úpatí impozantního vrchu Koráb (773 m n.m.) s rozhlednou a výletní restaurací. V blízkosti koupaliště se nachází parkoviště, autokempink a občerstvení. V areálu koupaliště je rozsáhlá travnatá pláž.

Kdyně - brána staré přadelny

Nejrozšířenějším řemeslem bylo ve Kdyni odedávna platýnkářství, to je výroba mlýnských pytlíků. Na konci 18. století pracovalo ve Kdyni v tomto oboru 24 mistrů, 36 tovaryšů a 11 učedníků.

Rozhledna Koráb u Kdyně

Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, kousek od Kdyně v okrese Domažlice. Jednoduchá stavba, vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech, byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938.