Ratíškovice

Vrch Náklo u obce Ratíškovice převyšuje své okolí jen o 58 metrů, přesto nabízí půvabné výhledy na Chřiby a Bílé Karpaty a je opředen mnoha tajemnými legendami. Zdobí jej sochy největších osobností Velké Moravy a každý červenec se zde sejdou poutníci, aby si připomněli slovanské věrozvěsty a na jejich počest si poslechli kázání ve staroslověnštině. Turisté sem ale cestou mezi vinicemi míří celoročně a nejen proto, že podle jedné z teorií se zde mohl nacházet Veligrad, centrum Velkomoravské říše.

V devět ráno stojíme před starým vagonem, jež slouží jako železniční muzeum, v moravské obci Ratíškovice. „Dobrý den, tak pojďte,“ vyzývá nás bývalý havíř, který se stará o tři drezíny zaparkované na trati u lesa. „Sednete si a budete šlapat, tady to má brzdu. Až minete čtvrtý přejezd, otočíte kola a pojedete zpátky. Vytáhnete kolík, přenesete je, podíváte se, jestli to sedí na tém kole, zasunete, zajistíte, kapišto?“ No snad jo, honí se mi hlavou, když po bleskové instruktáži vyjíždíme vstříc lesu, kde kdysi byla jen písečná pláň.

Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Víno Ratíškovičtí dlouho skladovali ve sklepech pod domy, až roku 1966 postavil Jaroslav Kotásek sklep u Nácestků, na jeho počest dostala zdejší osada jméno Slavín. Ratíškovický Slavín je tak jedním z nejmladších sklepních areálů.