Jezera v pohoří Šumava

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Šumava je plna zaniklých obcí, rozpadávajících se statků a zdevastovaných kaplí a kostelů, žádná z trosek však nezažila to, co kaple v osadě Hůrka, ležící hned vedle cesty k často navštěvovanému horskému jezeru Laka. Zde se odehrál příběh jak z pera Edgara Allana Poea, temný jak okolní lesy.

Obří nádrž Lipno, největší dílo vltavské kaskády, začali budovat v roce 1952, dokončena byla o sedm let později. Mělké jezero o délce 42 kilometrů zaplavilo kotlinu s nevytěženými rašeliništi. Dílo budované pro zadržování vody a využití v energetice se posléze stalo význačnou rekreační oblastí.

Na šumavských lokálkách snadno podlehnete idyle venkovských tratí a romantice lesních nádraží. Vlakem se lze vydat podél břehů největšího přehradního jezera u nás i hlubokými lesy u Nového Údolí.

Máloco charakterizuje nezaměnitelný ráz šumavské krajiny jako četná rašeliniště, zvaná slatě, povětšinou z důvodu zachování a ochrany přírody ležící v I. Zóně NP. Některými se však mohou návštěvníci pokochat ve zpřístupněných částech. Mezi ně patří Soumarská, Jezerní, Chalupská a Tříjezerní slať.

Vyhlídka Kamenné moře se nachází necelý kilometr od Plešného jezera, kam můžete vyrazit z Jeleních Vrchů nebo z Nové Pece. Nejprve je nutné vystoupat po nekolika schodech nad balvany ledovcové morény porostlé klečí a poté se shora otevře výhled na krajinu Vltavické brázdy.

Osm ledovcových jezer najdete v jedné z největších souvisle zalesněných ploch Evropy. Na Šumavě a v Bavorském lese, obklopena vysokými štíty hor, na mnoha místech zničenými kůrovcovou kalamitou. Vznikla z šumavských ledovců, pět jich leží na našem území.

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Páté velké jezero na české straně Šumavy je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 m. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal 40metrovou čelní morénu a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů.

Fantastický výhled na Šumavu, didaktické interaktivní zastávky, adrenalinové sekce pro děti a nejdelší suchý tobogán v České republice si v úterý užívali první návštěvníci Stezky korunami stromů v Lipně nad Vltavou. Za dobrého počasí jsou z věže vidět i vrcholky Alp.

Poznejte krásnou, neporušenou krajinu šumavských hor a okolí nejhezčí přehradní nádrže - Lipna. Při pěších i cyklistických výletech v okolí přehrady vám bude nápomocen přívoz z Dolní Vlatvice do Kyselova.

Návštěvníci šumavského národního parku si mohou v zimě také vyzkoušet, jaké je to vyrazit na skvěle upravenou bruslařskou dráhu. Každý rok ji připravuje starosta Lipna nad Vltavou Zdeněk Zídek a další dobrovolníci.

Výlet v těžším terénu zahrnuje výrazné převýšení, které je třeba překonat při výstupu na Poledník. Odměnou za námahu je výjimečný kruhový výhled z rozhledny na Poledníku. Dalšími zajímavostmi na trase jsou Prášilské jezero a Vchýnicko-Tetovský plavební kanál.