Středočeský kraj

Pocta Janu Palachovi v Mělníku

Naproti bývalému gymnáziu v mělnických Jungmannových sadech, kde roku 1966 Jan Palach maturoval stojí neobvyklý pomník s názvem Pocta Janu Palachovi.

Na Libušíně údajně stával hrad Krokovy nejmladší dcery

„Mladá kněžna měla svůj hrad, po Libuši nazvaný, který vystavěla vedle lesa táhnoucího se ke vsi Zbečnu (obec u Smečna na Rakovnicku). Od svého však nastolení sídlila na Vyšehradě, moudře odtud vládnouc všemu lidu.“.

Mohyla Jana Jakuba Ryby u Rožmitálu pod Třemšínem

Místo v lese u obce Voltuš nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem na Příbramsku připomíná místo tragického skonu českého hudebního skladatele a pedagoga Jana Jakuba Ryby (1765–1815). Autor České mše vánoční si zde dne 8. dubna 1815 podřezal žíly břitvou.

Markéta, dcera Otce vlasti, naslouchala na křivoklátském hradu zpěvu slavíků

Hluboké křivoklátské lesy odedávna vlastnila královská komora. Hojnost zvěře, hlavně vysoké a černé, proto byly oblíbeným lovištěm českých panovníků. Postupně si tu vystavěli několik sídel – Jivno, Zbečno, Jinčov, Nižbor. Mezi nimi vyniká oblíbený hrad českých panovníků - Křivoklát. Na skalnatém ostrohu nedaleko ústí Rakovnického potoka do Berounky stojí přes 900 let jedna z našich nejnavštěvovanějších památek.

Mini rozhledna Pičhora u Dobřichova

Pičhora je evropsky významná archeologická lokalita ze starší doby římské. V blízkosti rozhledny najdete žárové pohřebiště.

Hrad nad soutokem dvou potoků je známý (nejen) díky pohádkovému muzikálu

Cesta ke Krakovci, hradu známému především díky pohádkovému muzikálu Ať žijí duchové, ten den připomínala kulisy z filmu Mrazík. V údolí Berounky se místy válela mlha, nakonec slunce prorazilo její závoje a nad Křivoklátem se rozlila azurová obloha.

Zámek, pivovar, záhadnou malbu, náhrobek obětí krvavé vraždy - nejen to najdete v Čížové

Pouhých sedm kilometrů od Písku se nachází nevelká obec, plná stop jak dávné historie, tak současné iniciativy památky nejen zachránit, ale i oživit. Čížová je snadno dostupná i vlakem, je zde zastávka na trati Zdice-Protivín, oblíbená je i cyklisty. A jelikož jsme tak trochu pivní národ, na své si přijdou i pivaři.

Za poznáním husitských hejtmanů na Kutnohorsko

Na tento výlet se vydejte z malebného městyse Malešov. Je to místo, jehož atmosféra vás okamžitě pohltí, místo, kde si užijete současnost i historii.

Socha Sedící lvice na zámku Ratměřice

Bronzová socha Sedící lvice od světoznámého akademického sochaře a malíře Jaroslava Róny vítá návštěvníky zámku Ratměřice před hlavním vchodem do budovy.

Skalní reliéf Had u Želíz

Na Okruhu Václava Levého mezi obcemi Želízy a Tupadly se nachází i reliéf Had, zobrazující velkého plaza lezoucího po skále. Vede k němu modrá značka z Tupadel (Želíz) anebo žlutá ze Štětí.

Vodní nádrž Klíčava na Křivoklátsku

Přehrada Klíčava je umístěna na potoce Klíčava pod soutokem s Lánským potokem asi 3 km nad obcí Zbečno. Vodárenská nádrž byla vybudována v letech 1949 až 1955, zejména pro zásobování Kladna a okolí pitnou vodou, z úpravny blízko pod přehradou.

Lom Homolák u Berouna

Lom Homolák se nachází nedaleko obce Vinařice na Berounsku, asi 4 kilometry od Koněpruských jeskyní. Samotný lom je nepřístupný, ovšem ze zelené značky spojující obce Tobolka a Vinařice, se nad lomem nachází pěkné vyhlídkové místo.

Zichovecký kromlech

Replika prehistorického kamenného kruhu (kromlechu) byla postavena v roce 2010. Kromlech je tvořen 13 kameny z kamenolomů Družec, Merunice a Malé Žernoseky.

Spadaným listím ke zřícenině Jenčova, nejmenšího tuzemského hradu

Křivoklátské lesy byly oblíbeným loveckým revírem zejména Přemyslovců. Lovy byly jednak zábavou, jednak i příležitostí k setkání s důležitými lidmi – a samozřejmě také přinášely výživné maso. Okolí Berounky bylo jako stvořené pro zakládání šlechtických sídel – vznikl Křivoklát, Jivno, Hlavačov, Týřov, Nižbor, Zbiroh, Žebrák s Točníkem... A také Jenčov.

Skalní reliéf hlava Sfingy u Želíz

Skalní reliéf s hlavou Sfingy najdete nedaleko obce Želízy na Kokořínsku. Původně se prý jednalo o reliéf císaře Františka Josefa I., který byl po roce 1918 upraven do podoby Sfingy.