Tipy na výlety v oblasti Jihočeský kraj

Kostel Nejsvětější Trojice pochází z 16. století. V 18. století byl stavebně upraven. Zajímavostí je kostelní věž, která byla vychýlena o více než 1 m.

I nyní na podzim míří řada turistů na Šumavu. Jedním z oblíbených míst je Třístoličník nedaleko Trojmezí, kde se střetávají hranice Čech, Bavorska a Rakouska. Ten nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na českou i bavorskou stranu Šumavy. Pokud je dobré počasí, jsou vidět i rakouské Alpy.

Na Vítkův Hrádek v Přední Výtoni, který se tyčí nad vodní nádrží Lipno, ročně vyráží desetitisíce turistů, kteří obdivují díky vysoké nadmořské výšce i výhledy na Alpy. Nyní tam však probíhají opravy. Město Přední Výtoň tam buduje zázemí jako sprchy a záchody a Spolek přátel Vítkova Hrádku dokončuje palisády.

Pohnutkou k vzniku památníku byla snaha přetnout zapomnění, které po druhé světové válce ve společnosti ve vztahu k Židům panovalo. Památník v obci Černovice u Tábora stojí od roku 2002.

Téměř nečitelná deska na hradní zdi zvěstuje, že holé návrší mezi dvěma rybníky na Táborsku navštívil Karel Hynek Mácha. Stojí tu rozvaliny Borotína, spíše tedy to, co z mohutné pevnosti zůstalo. Mácha jezdil do nedalekých Měšetic, odkud pocházel jeho otec. Hradní torzo se vypíná nad Starozámeckým rybníkem.

Na výlet po památkách i stezkách láká i na podzim turistická oblast Toulava, která se rozkládá na půli cesty mezi Šumavou a Prahou. Vyhlášené jsou stezky podél a poblíž Lužnice nebo památky v Táboře, Milevsku či v Bechyni. Podzimní příroda je plná barev a zve na louky i do hlubokých lesů.

Kdo chce zdolat nejvyšší vrchol české části Šumavy, nemusí být zvlášť zdatný turista. Pokud se na Plechý (1379 m n. M.) vypravíte z německé strany, kam lze až do nadmořské výšky 1200 metrů vyjet autem, čeká vás pohodlná hřebenovka s krásnými výhledy, které za příznivých podmínek sahají až k Alpám.

Dřevěný hrádek Beistein stával na vysokém skalním bloku a sloužil pravděpodobně jako ochrana zemské stezky vedoucí z Rakouska k Jindřichově Hradci nebo jako ochranný bod před lapky. Písemné záznamy o hrádku se nedochovaly, podle archeologických průzkumů byla jeho existence určena na 15. století.

Jsou omšelé jako mnohé šumavské stromy. Na vrchním trámu zárubně je vyryt nápis We Love Šumava. Po většinu času otevřené v nekonečném prostoru rozlehlých lesů s výhledem na vrchol Ostrého, oblast Nýrska, vnitrozemí.

Velký Pařezitý rybník je přírodní rezervace nacházející se na Vysočině, poblíž obce Řásná v okrese Jihlava v nadmořské výšce 670 až 680 metrů. Byl založen Zachariášem z Hradce v roce 1565 jako zdroj pitné vody pro nedalekou Telč, a jako záložní zdroj slouží dodnes.

Bronzová socha krásné mladé ženy byla odhalena v roce 2011. Vznikla z popudu starosty Lipna a senátora Tomáše Jirsy, který po svém znovuzvolení do senátu sochu koupil a věnoval ji Lipnu a Frymburku.

Mažická naučná stezka nabízí setkání s originálním selským barokem ve své stále živé podobě, se zvyky, tradicemi a legendami doby, kdy vznikalo. Součástí okruhu stezky vedoucí blízkým okolím jsou informační cedule popisující život na blatech.

Cestu po silnici většina z nás důvěrně zná a obvykle také počítáme s tím, že kvůli uzavírkám a hustému provozu bude potřeba mít dostatečnou časovou rezervu. Jaké to ale je, když se na Šumavu vydáme vzduchem?

Na akce i turistické výlety bude i v této sezoně lákat zřícenina Karlův Hrádek u Purkarce na Českobudějovicku. Objekt nechal postavit Karel IV. Na jeho záchraně, kterou organizuje město Hluboká nad Vltavou, spolupracuje několik partnerů. Památkáři používají při opravě unikátní postupy.

Špičácký tunel, v době svého vzniku nejdelší v Rakousku-Uhersku, přivádí od roku 1877 návštěvníky Šumavy na Železnorudsko. Stavěli ho od roku 1874 do roku 1877, kdy byl 11. října slavnostně otevřen. Měří 1747 metrů. Je zahlouben ve svorech a svorových rulách mezi stanicemi Hojsova Stráž-Brčálník a Špičákem.