Okres Písek
Písek oslaví 777. výročí založení i tradičním pískováním u Kamenného mostu
V královském městě Písku založeném roku 1243 se mnoho historických památek nezachovalo. Kamenný most, z hradu se dochovalo křídlo, v němž je Prácheňské muzeum. Centrum je směsicí slohů, převážně moderních, nesourodých. Najdete tu dlouhé úseky hradeb, Křižíkovu vodní elektrárnu...
Vrch Hrby ve středním Povltaví
Malá vrchovinka Hrby tvoří přirozenou hranici Jihočeského a Středočeského kraje. Nachází se nedaleko osady Onen Svět mezi Milešovem a Kovářovem. Jedná se o romanticky vyhlížející zalesněný hřeben s břízami i jehličnany.
Skalní brána u Kotýřiny
Tři žulové balvany tvoří nedaleko obce Kotýřina na Kovářovsku skalní bránu. Jedná se v podstatě o přírodní dolmen – balvany na sobě leží tak, že mezi nimi vzniká okno.
Židovský hřbitov na úbočí Kovářovské hůrky
Hřbitov z 1. poloviny 19. století leží cca půl kilometru od centra obce, na návrší nad silnicí 102 na Radvánov. Nejsnazší přístup je cestou od Prostředního rybníka. Pohřbívalo se zde do roku 1940.
Socha sv. Jana Nepomuckého Kovářov
Socha sv. Jana Nepomuckého je barokní plastika na hodnotném podstavci se zachovalou datací 1722, s monogramy a s nápisy psanými kapitálkami.
Stará fara v Kovářově
Budova staré fary vystavěná v barokním slohu v roce 1739 se nachází vedle sousoší Kalvárie. Od roku 1967 neslouží ke svému účelu, do podzimu 2007 byla používána jako knihovna.
Kostel Všech svatých Kovářov
Raně gotický kostel z konce 13. století je přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. V roce 1712 k němu byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál.
Sousoší Kalvárie v Kovářově
Mezi nejvýznamnější památky Kovářova patří sousoší Kalvárie od sochaře Brokoffa, které stojí na pahorku u barokní fary při silnici na Vepice. Státem chráněná památka pochází z roku 1732.
Kam o víkendu s dětmi: Vyrazte za zvířaty nebo do divadla na pohádku
O víkendu se bude oslavovat Mezinárodní den zeber. Seznamte se s těmito pruhovanými obyvateli Afriky během akce v pražské zoo. Pokud ale máte rádi poněkud nebezpečnější tvory, vyrazte na krmení krokodýlů do Protivína. Klidný program vám nabídnou divadla a pohádky, třeba o Jeníčkovi a Mařence, vodníku Česílkovi nebo pračlověku.
Skiaréna Písek
Lyžařský areál v Písku je vybaven speciálním umělým povrchem, který umožňuje lyžování v období, kdy není sníh. Slouží jako tréninkový svah pro lyžařský oddíl a také pro veřejnost. Vlek se nachází na severním svahu Hradišťského vrchu (478 m n. M.), na pravém břehu Otavy.
Tipy na víkend: Dejte si svatomartinské speciality, vyrazte na závod
Víkend se ponese ve znamení svatého Martina. Ochutnat mladá vína nebo pečenou husu budete moci na nespočtu míst v Česku, ať už v Praze, Písku nebo kladrubském klášteře. Pokud ale před obžerstvím dáváte přednost pohybu, můžete vyrazit rovněž na několik běžeckých závodů.
Zámek Rakovice
Tvrz, o níž se neví, kdy vznikla, byla během třicetileté zničena. Po roce 1650 byla obnovena a zřejmě po roce 1714 přestavěna na barokní zámek. Jedná se o patrový dvoukřídlý objekt s dvoupatrovou věží v nároží stojící v areálu dvora v obci. Je spojen alejí s nedalekým čimelickým zámkem.
Rakovický mlýn – místo, kde padl poslední výstřel druhé světové války
Zachovalý areál Rakovického mlýna stojí na samotě mezi obcemi Čimelice a Krsice. Proslavil se tím, že v něm byla dne 12. května 1945 podepsána konečná kapitulace německých vojsk. Za Německo ji podepsal Carl von Pückler, na straně vítězů pak ruský generál Sergej Serjogin a americký plukovník Allison.
Čimelické baroko – Hammerovy barokní sochy
Čimelice proslavily především sochy z dílny Jana Hammera, tzv. "Čimelické baroko". Podobně jako se jinde v českých zemích do dějin barokního umění zapsala sochařská rodina Brokoffů či Matyáš Bernard Braun, v jižních Čechách to byl Jan Karel Hamer.
Fontána ve tvaru vějíře na počest hraběnky Žofie Chotkové u Písecké brány
Fontána ve tvaru vějíře Žofie Chotkové, hraběnky a manželky následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este, byla odhalena 17. června 2019 u Písecké brány v Praze. Autorkou díla je akademická sochařka Martina Hozová, spoluautorem Jan Paclík.