Okres Písek

Na kopci Burkováku, mezi Pískem a Bechyní, stojí dřevěný památník s vytesaným kalichem, v zemi je zasazena malá tabulka s nápisem. Místo bývalo zasvěcené náboženským rituálům však již v době bronzové a halštatské.

Nenápadná obec nedaleko Písku na první pohled ničím zvláštním nevyniká. Z dálky viditelná věžička tvrze však dává tušit, že se tu nachází zámeček nebo hrádek a že se jedná o mohutnou a majestátní budovu.

V královském městě Písku založeném roku 1243 se mnoho historických památek nezachovalo. Kamenný most, z hradu se dochovalo křídlo, v němž je Prácheňské muzeum. Centrum je směsicí slohů, převážně moderních, nesourodých. Najdete tu dlouhé úseky hradeb, Křižíkovu vodní elektrárnu...

Malá vrchovinka Hrby tvoří přirozenou hranici Jihočeského a Středočeského kraje. Nachází se nedaleko osady Onen Svět mezi Milešovem a Kovářovem. Jedná se o romanticky vyhlížející zalesněný hřeben s břízami i jehličnany.

Hřbitov z 1. poloviny 19. století leží cca půl kilometru od centra obce, na návrší nad silnicí 102 na Radvánov. Nejsnazší přístup je cestou od Prostředního rybníka. Pohřbívalo se zde do roku 1940.

Socha sv. Jana Nepomuckého je barokní plastika na hodnotném podstavci se zachovalou datací 1722, s monogramy a s nápisy psanými kapitálkami.

Budova staré fary vystavěná v barokním slohu v roce 1739 se nachází vedle sousoší Kalvárie. Od roku 1967 neslouží ke svému účelu, do podzimu 2007 byla používána jako knihovna.

Raně gotický kostel z konce 13. století je přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. V roce 1712 k němu byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál.

Mezi nejvýznamnější památky Kovářova patří sousoší Kalvárie od sochaře Brokoffa, které stojí na pahorku u barokní fary při silnici na Vepice. Státem chráněná památka pochází z roku 1732.

Lyžařský areál v Písku je vybaven speciálním umělým povrchem, který umožňuje lyžování v období, kdy není sníh. Slouží jako tréninkový svah pro lyžařský oddíl a také pro veřejnost. Vlek se nachází na severním svahu Hradišťského vrchu (478 m n. M.), na pravém břehu Otavy.

Tvrz, o níž se neví, kdy vznikla, byla během třicetileté zničena. Po roce 1650 byla obnovena a zřejmě po roce 1714 přestavěna na barokní zámek. Jedná se o patrový dvoukřídlý objekt s dvoupatrovou věží v nároží stojící v areálu dvora v obci. Je spojen alejí s nedalekým čimelickým zámkem.

Zachovalý areál Rakovického mlýna stojí na samotě mezi obcemi Čimelice a Krsice. Proslavil se tím, že v něm byla dne 12. května 1945 podepsána konečná kapitulace německých vojsk. Za Německo ji podepsal Carl von Pückler, na straně vítězů pak ruský generál Sergej Serjogin a americký plukovník Allison.