Tipy na výlety ve městě Tachov

Klášterní kostel paulánských mnichů ve Světcích u Tachova byl vybudován v letech 1671–1674 za Jana Filipa, hraběte Losyho z Losinthalu. Kostel se dvěma věžemi byl patrně dílem italského stavitele Giovanniho Domenika Orsiho. Areál kláštera se měl stát základem sídla rodu Windischgrätzů.

V letech 1790 až 1791 byly na pokyn knížete Windischgrätze vysázeny dvě knížecí aleje směřující z města do Světců a z města k minerálnímu pramenu, které se zachovaly dodnes. Knížecí alej k městské části Světce je dlouhá 2,5 km a vede údolím podél řeky Mže v nadm. Výšce 480 m západně od centra města.

Barokní mlýn byl založený majitelem Tachova Janem Filipem Husmannem z Namédy. Rekonstruovaný objekt je dnes využíván městským kulturním střediskem a v objektu je umístěno také zázemí a zkušebny Tachovského dětského sboru.

K významným památkám města Tachova patří městské hradby a věže. Tachovský městský hradební systém patří k nejzachovalejším hradebním systémům v rámci České republiky.

Na severozápadním okraji Tachova najdete pietní místo, které se stalo kulturní památkou. Mohyla byla vybudována v roce 1948 jako poslední místo odpočinku 232 obětí pochodu smrti, které procházely územím Tachovska za 2. světové války.

Dominantou Tachova je kostel Nanebevzetí panny Marie, který je přístupný pouze příležitostně. Byl původně vystavěn v raně gotickém stylu, v polovině 14. stol. Byl rozšířen. Vnitřní zařízení kostela pochází převážně ze 17. století.

V Tachově se od založení města nacházel kostel sv. Václava, který byl umístěn vně bývalého městského příkopu při severovýchodním okraji hrazeného města. Začátkem 19. století byl upraven jako rodinná hrobka rodu Windischgrätzů.

Nenápadná a malá vesnička Trnová, kterou bez povšimnutí projedete při cestě do Tachova, se může pyšnit nejen bohatou historií, ale také zajímavým a tak trochu tajemným okolím, jehož součástí jsou záhadné kameny.

Cílem geoparku je představit široké veřejnosti kouzlo místní krajiny, spoluvytvářené geomorfologickými procesy a následným působením člověka, zachyceném v pozůstatcích po hornické a důlní činnosti, ve využití místních hornin ve stavitelství a v umění nebo ve stopách dějinných událostí.