Kudy z nudy

www.kudyznudy.cz · 11320 článků

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plané

Původní gotické trojlodí bylo vyzdviženo v jihozápadní části středověkého jádra u někdejších hradeb v raných dějinách města. Hlavní pozdně románský portál z poloviny 13. stol. Byl v polovině 14. stol. Zaklenut křížovou klenbou. V 18. stol. Jej držitelé plánského panství nechali barokně přestavět.

Kostel svatého Petra a Pavla v Plané

Kostel svatého Petra a Pavla je nejstarší architektonickou památkou města. Tvoří jej plochostropá loď, do níž vede od jihu původní románský portál s obloučkovým vlysem. K lodi se připojuje pravoúhlý presbytář, jehož interiér je vyzdoben cennými freskami ze 2. pol. 13. století.

Obec Kameničky – zdroj inspirace pro Karla Václava Raise a Antonína Slavíčka

Obec Kameničky leží pod vrcholky Českomoravské vysočiny v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, jihovýchodním směrem od města Hlinska. Malebnost obci dodávají roubené chalupy a usedlosti. Obec proslavil spisovatel Karel Václav Rais a malíř Antonín Slavíček.

Torzo železničního viaduktu mezi Dolními Kounicemi a Ivančicemi

V druhé polovině 19. století se začalo budovat nové železniční spojení Brna s Vídní. Trasa vedla značně členitým terénem a tak si vyžádala stavbu několika mostů a tunelů. Všechny byly dvojkolejné, kromě jednoho, toho největšího mostu. Najdete jej u řeky Jihlavy Mezi Ivančicemi a Dolními Kounicemi.

Kaple sv. Antonína v Dolních Kounicích

Poutní kaple sv. Antonína se vypíná na stejnojmenném kopci nad řekou a je působivým objektem poutajícím ze široké vzdálenosti pozornost návštěvníků města.

Křížová cesta v Dolních Kounicích

K nejvýraznější kounické dominantě kapli sv. Antonína vede z města křížová cesta s 14 zastaveními. Začíná na konci náměstí Míru za restaurací U Gottwadů. Zastavení křížové cesty jsou chráněna jako kulturní památka České republiky.

Synagoga a židovský hřbitov Dolní Kounice

Synagoga byla postavena v roce 1652–1655 v raně barokním slohu a patří k nejstarším synagogám na Moravě. V roce 1851 byla přistavěna ženská galerie s pavlačí. Od druhé světové války sloužila převážně jako skladiště.

Hrádek Šember u Doubravčic

Na hraně kaňonovitého údolí říčky Šembery u Doubravčic najdete zbytky hradu. Kdysi zde stálo rozlehlé slovanské hradiště, později tu byl postaven malý hrádek, který zanikl v průběhu husitských válek.

Hradiště Staré zámky u Doubravčic

Hradiště Staré (Pusté) Zámky v Doubravčicích představují jedno z nejstarších slovanských raně středověkých opevněných center v Čechách, které spolu s dalšími lokalitami na Kolínsku tvořilo výraznou skupinu hradišť ve východní části středních Čech.

Židovský hřbitov v Přistoupimi

Na židovském hřbitově v Přistoupimi se dochovalo na 600 náhrobků z doby od založení hřbitova až do počátku druhé světové války. Jen pár metrů od hřbitova směrem do centra obce se nachází bývalá synagoga, postavená v roce 1842 s novorománskými prvky.

Románská trojlodní bazilika Nanebevzetí Panny Marie Tismice

Tismická bazilika je jedna z nejvýznamnějších románských památek v ČR. Románský kostel bazilikálního typu z druhé poloviny 12. století se s drobnými úpravami dochoval dodnes v téměř původním stavu.

Kounický pivovar

Kounický pivovar se nachází ve středočeské obci „Kounice“ nedaleko od Českého Brodu. Nachází se v objektu středověkého pivovaru, ve kterém nechybí klasické sladovny a konírny, a samozřejmě k němu patří i stylová restaurace.

Stará radnice s městskou šatlavou v Českém Brodě

Původně gotická budova z doby před rokem 1402 byla postavena jako vůbec první radnice v Českých zemích. Od roku 1800 sídlila v části radniční budovy lékárna a při reorganizaci státního soudnictví (1849) předalo město radnici okresnímu soudu a později hejtmanství.

Městské hradby v Českém Brodě

Českobrodské hradby pocházejí z let 1445 až 1487. Byly vybudované z místního permského pískovce z lomu za místním pivovarem. Jde o jedno z nejlépe dochovaných opevnění pohusitské doby u nás a významný doklad vyspělosti fortifikační architektury té doby.

Mariánská zahrada u Jičína

Na dohled komponované krajiny Albrechta z Valdštejna postavil hrabě Schlick svou Mariánskou zahradu. Na rozdíl od vojevůdce, který chtěl krajině vnutit svou vůli, jeho architekti k ní přistupovali citlivě. Soubor kaplí vznikl jako prosba urozeného páru k Panně Marii o vytouženého potomka.