Cheb

Evropská dálková trasa E6 - pěšky z Chebu do Železné Rudy

E6 naše území jen tak olízne a spěchá dál. Její počátek lze nalézt až na finském severozápadě. K nám se dostává nedaleko Chebu, vede přes Mariánské Lázně a Šumavou k hraničnímu přechodu Alžbětín, kde se stáčí do Rakouska. Dále pak směřuje na Balkán a končí v řecké Alexandropolis.

Evropská dálková trasa E3 – pěšky od Chebu do Beskyd

Evropská dálková trasa E3 začíná v Santiagu de Compostela, prochází napříč Evropou a na našem území vede od Chebu do Beskyd, většinou při severní hranici. Od Jeseníků míří do Beskyd na Bumbálku, a odtud dále na Slovensko.

Málo známým Chebskem mezi dvěma Bismarcky

Tyčí se na kopcích jako hroty pruské piklhaubny. Jedna nad Chebem, druhá nad Aší. Kamenné jehlance rozhleden nesoucí jméno „železného“ kancléře Otty von Bismarcka. Ta v Háji u Aše, na nejvyšším bodě Smrčin, rozkročena pěkně doširoka, je jednou z nejmohutnějších u nás.

Majestátní hrad Loket, opora a pýcha českých panovníků, má otevřeno po celý rok

Ohyb Ohře dal místu jméno (německy Elbogen). Na skalnatém ostrohu vyrostl nejprve hrad, o zakladateli se vedou dohady. Mohli to být čeští panovníci - nejčastěji se hovoří o Vladislavu I. - i němečtí ministeriálové, kteří pro císaře Barbarossu osidlovali obyvatelstvem krajinu z německy mluvících zemi. Tak vznikla mnohá osada na Chebsku.

Plastika David a Goliáš v Chebu

Novodobá bronzová socha Jaroslava Róny je umístěná do prázdné niky chebského Špalíčku, směrem k muzeu. Plastika zobrazuje Davida v brnění sedícího na hlavě obra Goliáše.

Socha Sépie na Chebském hradě

Bronzovou sochu Sépie vytvořil český sochař a malíř Jaroslav Róna. Jedná se o druhý odlitek díla z roku 2000. První odlitek je umístěn nedaleko zámku Klenová.

Hartoušovské mofety

V údolí říčky Plesná, která je přítokem řeky Ohře na Chebsku, najdete několik unikátních míst s vývěrem sopečných plynů – mofet. Mofety jsou výrony oxidu uhličitého na zemský povrch z nitra Země.

Nevtíravá krása chebských hrázděnek

Chebsko má návštěvníkům mnoho co nabídnout. Zajímavostí je tu spousta. Od přírodních, po ty vytvořené lidmi. Od církevních a světských staveb po měšťanské domy i selská stavení. Stavební materiál udával ráz objektů, na Chebsku byl dostatek kvalitního dřeva. Proto můžeme obdivovat hrázdění.

Prohlídková trasa Pod střechami chebských domů v Chebu

Turistické infocentrum města Chebu připravilo prohlídkovou trasu, která vás provede po půdách městských domů na chebském náměstí. Představí vám technickou památku vysoké historické hodnoty - krovy zkonstruované v různých staletích.

Roubená krytá lávka v Chebu

Přes řeku Ohři vede zajímavá roubená zastřešená lávka pro pěší. V roce 1945 byla zničena, roku 1949 obnovena a v roce 1985 dostala novou kovovou konstrukci.

Tipy na víkend: Ochutnejte dobroty z domova i ze světa

Akce na nadcházející víkend se ponesou především ve velikonočním duchu. Na nejrůznější jarmarky a trhy můžete vyrazit třeba do Příbrami, Spáleného Poříčí nebo Chebu. Pokud vás bude ovšem lákat něco více gastronomického, navštivte pražský Street food festival, jenž nabídne nejrůznější světové kuchyně, nebo vyrazte na Moravu degustovat slivovici.

Za Zkamenělou svatbou ke Svatošským skalám nad Ohří

V létě tu zní hlahol vodáků splouvajících Ohři se zastávkou u Lokte, vyplout se dá z Chebu a po jedné z nejhezčích řek až do Podkrušnohoří. Loketská pasáž s tábořištěm je jedna z nejoblíbenějších, bohužel na vodě bývá stále více nacvaknuto.

Minerální pramen v Dolních Pasekách na Chebsku

Tento pramen je zmiňován již ve 12. století a v 16. století byl považován za léčebný. V roce 1930 byl altán přestavěn na zděný pavilon, který zde stojí dodnes.

Tipy na víkend: Prohlédněte si korunovační klenoty, zatancujte si na hororovém plese

U příležitosti stého výročí vzniku Československa si na Pražském hradě můžete zdarma prohlédnout české korunovační klenoty. Během vrcholící plesové sezóny si můžete zatančit třeba v Chebu na bále v retro stylu nebo v Závišicích nedaleko Kopřivnice na netradičním hororovém plese.

Zřícenina zámečku Luby u Chebu

Ruina zámku pánů z Písnice z konce 17. století stojí nedaleko hranic s Německem.