Krkonoše

Hřebenovka to není dlouhá, asi 35 kilometrů, ale chvílemi ve stoupácích dost náročná. Asi nejhorší úsek vede od Slezského domu na Sněžku, kamenitý chodník dá utahaným svalům zabrat. Po cestě vystoupáte asi 1760 výškových metrů, sejdete jich 1420.

Bylo by těžké vybírat mezi více než stovkou českých vodopádů několik nejkrásnějších. Někteří by hlasovali pro ten největší - 148 metrů vysoký Pančavský vodopád v Krkonoších, jiní zase pro Mumlavský vodopád u Harrachova nebo romantickou Bílou strž na Šumavě. Zkusme se však podívat na ty méně známé, šumící stranou frekventovaných turistických tras. Společné mají jedno: dostanete se k nim jen pěšky.

Ať už vám chutná pivo nebo víno, maso nebo zelenina, slané či sladké - rozličné gastronomické události uspokojí snad každého labužníka. Dobrodružnější povahy se místo mlsání a koštování vydají bosky na Sněžku nebo zkoumavě po stopách novodobé archeologie.

Návštěvníci Mendelova muzea v Brně se mohou seznámit s lidským tělem zblízka. Umožní jim to výstava nazvaná Lékařství, která má především dětem přiblížit fungování orgánů a práci lékařů. Lidé mohou projít velkým modelem aorty, vytáhnout si z modelu lidské střevo v jeho běžné délce, uvidí, jak fungují ledviny, či z čeho se skládá oko.

Rozhledna Skalka u Vyžlovky nabízí výhled do širokého okolí z výšky 455 metrů nad mořem. Za dobré viditelnosti můžete spatřit Milešovku, Bukovou Horu, Sedlo, Ralsko, Ještěd, Sněžku nebo Velkou Deštnou s hřebeny Orlických hor, Kralický Sněžník nebo Praděd.

Zahrada, spojující někdejší augustiniánský klášter ve Vrchlabí (dnešní Krkonošské muzeum Správy KRNAP) a vrchlabský zámecký park nabízí místo k odpočinku, zábavě i vzdělávání.

Nová lanovka na Sněžku má být otevřena na jaře příštího roku. V současnosti je tudíž z české strany přístup na vrchol naší nejvyšší hory uzavřen. Jen pár metrů pod vrchol se dnes dostanete nejsnáze od Pomezních Bud vzdálených sedm kilometrů.

V těsné blízkosti Erlebachovy boudy nad Špindlerovým Mlýnem v Krkonoších byla z iniciativy manželů Tomáškových vybudována a vysvěcena kaplička sv. Františka z Assisi. Má prosklenou zvoničku, v ní zvonek Anežka vyrobený v dílně Marie Tomáškové Ditrichové v Brodku u Přerova. V průčelí uvidíte bronzovou sochu sv. Františka od Mariána Grolmuse ulitou ve slavné kremnické dílně.

O české části Krkonoš není třeba se více rozepisovat. Vydejme se proto na dvoudenní výlet do polských Krkonoš. První zastavení čeká na turisty hned za hranicemi. Patří běžeckému lyžařskému areálu v Jakuszycích, kde jsou v zimě výjimečné podmínky pro běžkaře. Úchvatná série vodopádů a park miniatur zaujme nejen děti.

Do hor se dá v létě šikovně uniknout před nepříjemnými vedry. Slunci jsou tu výletníci sice o něco blíž, ale horský vzduch jeho paprsky efektivně obrušuje. Výsledkem je ideální klima pro letní procházku. Vyrazme třeba do Krkonoš.

Prázdniny jsou v půlce a nejedna rodina řeší, kam vyrazit na prodloužený víkend. Častým, v mnohém však nepoznaným cílem výletů jsou například Krkonoše. Každé dítě zná oblíbené Krkonošské pohádky. Ale víte, že první z desetiminutových příběhů vznikl již v roce 1974? A víte, kdo jsou vlastně muštelky?

Symbolický pramen evropského veletoku zdobí znaky měst, jimiž Labe na své cestě k moři protéká. Cesta ze Zlatého návrší k Labské boudě, kolem našeho nejvyššího vodopádu – Pančavského, a poté k prameni, je jednou z nejkrásnějších v Krkonoších.

V informačním centrum ve Svobodě nad Úpou se nachází expozice krkonošských skřítků a pohádkových postaviček, které znáte z večerníčku - Krakonoš, Kuba, Anče, hajný, Trautenberk. Uvidíte Zlatodůl, Věštírnu, Čertův mlýn, Trutnovského draka s rytířem Albrechtem.

Milovníkům horské cykloturistiky, nejen zdatným, ale i rekreačním jezdcům nebo rodinám s dětmi, jsou určeny tzv. Krkonošské dlouhé sjezdy. S využitím cyklobusu a lanových drah si můžete naplánovat v podstatě nenáročný cyklistický výlet. V informačních centrech si vyžádejte propagační materiál s nabídkou Dlouhých sjezdů vedoucích z hřebenů do údolí. Je zdarma.

Modrokamenná bouda se nachází v krásném prostředí Krkonoš na okraji paseky uprostřed lesního porostu necelé 2 km od centra Janských Lázní přímo pod skalním útvarem Modré kameny ve výšce 787 m.n.m.