Manětín

Malovaná skála u Mladotic

Malovaná skála se tyčí nad údolím řeky Střely, daleko od lidských sídel. Je z ní krásný výhled do kraje, na jižní Manětínsko. Návštěvníci se mohou zapsat do vrcholové knihy.

Mlýnská stezka Manětín – Nečtiny

Za krásu západočeského baroka do Manětína vás dovede Mlýnská stezka; na necelých třech kilometrech kdysi stávalo šest mlýnů a vodní hamr.

Označení „perla baroka“ není v případě Manětína pouhá fráze

Zmíněné označení nepatří jen známému zámku rodu Lažanských, ale celému nevelkému stejnojmennému městu s dvěma kostely a mnoha barokními sochami, umístěnými v zámku - a zejména venku u silnice i v okolí.

Lukovský kostel duchů přitahuje živé z celé planety

Poničený kostel sv. Jiří v Lukové na Manětínsku již dávno neposkytuje duchovní útěchu. Přesto je duchů plný. To k němu přitahuje pozornost návštěvníků celého světa. Již pět let v opuštěných lavicích sedí, a i pod kůrem postávají omšelé šedobílé sochy. Připomínají sudetské Němce, kteří tu dříve žili.

Svatbu nanečisto si lze o víkendu zkusit na zámku Manětín

Valentýn se zase blíží, akcí k tomuto svátku zamilovaných přibývá. Snoubenecké páry si mohou vyzkoušet, jaké je to říci si své ANO na zkoušku na manětínském zámku. Správa objektu připravila na sobotu a neděli speciální snoubenecké prohlídky, při nichž si slavnostní pocit mohou vyzkoušet.

V Manětíně hosty vítá nebývalý zástup soch - a to zdaleka není vše

Do Manětína si zatím návštěvníci cestu moc nenašli a nedobře činí. Jeden z nejpůvabnějších zámků západních Čech má ve svých interiérech co nabídnout. A to okolí, nádhera, tady máte památek, až vám z toho v digitálu zblbne karta.

Leží u Žihle česká hvězdná brána?

Dědek, Bába a viklany přivolávající déšť, téměř neznámé skalní město u Žihle je ideální místo pro meditační výlet. Zavede vás na Rabštejnsko, k Horní Střele, Rabštejnu, donedávna nejmenšímu městu ve střední Evropě, než ho „přifařili” k Manětínu. Do lesů a údolí, opěvovaných trampy a čundráky.

Manětínská oblast tmavé oblohy

Stranou ruchu měst, na pomezí Plzeňska a Karlovarska, leží polozapomenutý kout naší země. Díky řídkému osídlení a venkovskému charakteru se oblast vyznačuje v rámci ČR výjimečně malým množstvím světelného smogu, zachovalým nočním prostředím a velmi dobrými podmínkami pro pozorování noční oblohy.

Naučná stezka Umíř s bivakovacím místem

Milovníci přírody a opuštěných míst s tajemnou atmosférou mohou vyrazit na originální naučnou stezku v přírodním parku Manětínská hornatina. V zaniklé osadě Umíř na hranici Plzeňského a Karlovarského kraje bylo vybudováno i bivakovací místo, kde mohou strávit noc až tři lidé.

Zámecká zahrada a anglický park v Manětíně

K zámecké budově v Manětíně přiléhá zahrada, doložená již roku 1604 v dědickém řízení po zemřelém Jeronýmu Hrobčickém z Hrobčic. Počátkem 19. století byl v prostoru jižně od Manětínského potoka upraven park v anglickém přírodně-krajinářském stylu.

Přírodní park Manětínská

Přírodní park Manětínská se nachází mezi městem Manětín a vesnicí Úněšov. Tvoří ho rozsáhlý lesní komplex Lomské vrchoviny s několika menšími rybníky a prameništi potoků Třemošenského, Černého, Zlatého, Pstružného, Malého, Dubiny, Kačiny a potoků Chladná a Veska.

Hřbitovní kostel sv. Barbory v Manětíně

Raně barokní hřbitovní kostel sv. Barbory v Manětíně byl vystavěn v roce 1607 na místě gotického předchůdce. Architektem současné stavby byl Jean Baptista Mathey.

Sousoší Nejsvětější Trojice v Manětíně

Město Manětín a jeho okolí charakterizuje bohatá sochařská výzdoba z let 1680-1780. Dochovaný je soubor více než 30 barokních soch a sousoší. Celému náměstí v Manětíně dominuje především sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1719.

Kostel sv. Jana Křtitele v Manětíně

Dominantou západní strany manětínského náměstí je Kostel sv. Jana Křtitele v Manětíně. Jeho existence je doložena již k roku 1182. Kostel je spojen s manětinským zámkem spojovací chodbou vedoucí do oratoře kostela.

Vyhlídka na Chlumské hoře

Vydejte se na vrchol Chlumské hory (650 m.n.m) nedaleko Manětína, kde roste vzácný strom Jeřáb manětínský, který se nevyskytuje nikde jinde na světe! Sama stolová hora je sopečného původu - na vrcholu jejího jihovýchodního výběžku najdete talířovou prohlubeň, bývalý sopečný kráter.