Hory v pohoří Krkonoše

Bylo by těžké vybírat mezi více než stovkou českých vodopádů několik nejkrásnějších. Někteří by hlasovali pro ten největší - 148 metrů vysoký Pančavský vodopád v Krkonoších, jiní zase pro Mumlavský vodopád u Harrachova nebo romantickou Bílou strž na Šumavě. Zkusme se však podívat na ty méně známé, šumící stranou frekventovaných turistických tras. Společné mají jedno: dostanete se k nim jen pěšky.

Ať už vám chutná pivo nebo víno, maso nebo zelenina, slané či sladké - rozličné gastronomické události uspokojí snad každého labužníka. Dobrodružnější povahy se místo mlsání a koštování vydají bosky na Sněžku nebo zkoumavě po stopách novodobé archeologie.

Návštěvníci Mendelova muzea v Brně se mohou seznámit s lidským tělem zblízka. Umožní jim to výstava nazvaná Lékařství, která má především dětem přiblížit fungování orgánů a práci lékařů. Lidé mohou projít velkým modelem aorty, vytáhnout si z modelu lidské střevo v jeho běžné délce, uvidí, jak fungují ledviny, či z čeho se skládá oko.

Rozhledna Skalka u Vyžlovky nabízí výhled do širokého okolí z výšky 455 metrů nad mořem. Za dobré viditelnosti můžete spatřit Milešovku, Bukovou Horu, Sedlo, Ralsko, Ještěd, Sněžku nebo Velkou Deštnou s hřebeny Orlických hor, Kralický Sněžník nebo Praděd.

Zahrada, spojující někdejší augustiniánský klášter ve Vrchlabí (dnešní Krkonošské muzeum Správy KRNAP) a vrchlabský zámecký park nabízí místo k odpočinku, zábavě i vzdělávání.

Nová lanovka na Sněžku má být otevřena na jaře příštího roku. V současnosti je tudíž z české strany přístup na vrchol naší nejvyšší hory uzavřen. Jen pár metrů pod vrchol se dnes dostanete nejsnáze od Pomezních Bud vzdálených sedm kilometrů.

V těsné blízkosti Erlebachovy boudy nad Špindlerovým Mlýnem v Krkonoších byla z iniciativy manželů Tomáškových vybudována a vysvěcena kaplička sv. Františka z Assisi. Má prosklenou zvoničku, v ní zvonek Anežka vyrobený v dílně Marie Tomáškové Ditrichové v Brodku u Přerova. V průčelí uvidíte bronzovou sochu sv. Františka od Mariána Grolmuse ulitou ve slavné kremnické dílně.

O české části Krkonoš není třeba se více rozepisovat. Vydejme se proto na dvoudenní výlet do polských Krkonoš. První zastavení čeká na turisty hned za hranicemi. Patří běžeckému lyžařskému areálu v Jakuszycích, kde jsou v zimě výjimečné podmínky pro běžkaře. Úchvatná série vodopádů a park miniatur zaujme nejen děti.

Do hor se dá v létě šikovně uniknout před nepříjemnými vedry. Slunci jsou tu výletníci sice o něco blíž, ale horský vzduch jeho paprsky efektivně obrušuje. Výsledkem je ideální klima pro letní procházku. Vyrazme třeba do Krkonoš.

Prázdniny jsou v půlce a nejedna rodina řeší, kam vyrazit na prodloužený víkend. Častým, v mnohém však nepoznaným cílem výletů jsou například Krkonoše. Každé dítě zná oblíbené Krkonošské pohádky. Ale víte, že první z desetiminutových příběhů vznikl již v roce 1974? A víte, kdo jsou vlastně muštelky?

Symbolický pramen evropského veletoku zdobí znaky měst, jimiž Labe na své cestě k moři protéká. Cesta ze Zlatého návrší k Labské boudě, kolem našeho nejvyššího vodopádu – Pančavského, a poté k prameni, je jednou z nejkrásnějších v Krkonoších.

V informačním centrum ve Svobodě nad Úpou se nachází expozice krkonošských skřítků a pohádkových postaviček, které znáte z večerníčku - Krakonoš, Kuba, Anče, hajný, Trautenberk. Uvidíte Zlatodůl, Věštírnu, Čertův mlýn, Trutnovského draka s rytířem Albrechtem.

Milovníkům horské cykloturistiky, nejen zdatným, ale i rekreačním jezdcům nebo rodinám s dětmi, jsou určeny tzv. Krkonošské dlouhé sjezdy. S využitím cyklobusu a lanových drah si můžete naplánovat v podstatě nenáročný cyklistický výlet. V informačních centrech si vyžádejte propagační materiál s nabídkou Dlouhých sjezdů vedoucích z hřebenů do údolí. Je zdarma.

Modrokamenná bouda se nachází v krásném prostředí Krkonoš na okraji paseky uprostřed lesního porostu necelé 2 km od centra Janských Lázní přímo pod skalním útvarem Modré kameny ve výšce 787 m.n.m.

Modré kameny nad Janskými Lázněmi jsou skalní útvary z kvarcitu - původního sedimentu mořského dna, který během několika milionů let byly horniny zvrásněny do dnešní podoby.