Tipy na výlety v okrese Cheb

Minerální pramen je železitá kyselka známá od roku 1693. Původně vyvěrala z pařezu a v roce 1931 město Úterý pramen upravilo a postavilo nad ním dřevěný altán. Pramen pak pojmenovali po nejznámějším úterském rodákovi a zakladateli Mariánských Lázní Kašparu Reitenbergerovi.

Oriona je hojně využívaný a nejkvalitnější minerální pramen na Tepelsku. Nachází se u silnice za Teplou směrem na Mariánské Lázně. Studánka je kryta altánem a je u ní zřízeno odpočívadlo.

Prameny jsou od sebe vzdáleny asi 4 metry a jejich voda je svedena do jednoho odběrného místa. Vyvěrají v místě bývalého parku před zničenými lázněmi v Pramenech. Vody pramenů silně probublává oxid uhličitý. Minerální voda je pitná, chutná a velmi osvěžující.

Farská kyselka je chutný pitný pramen, který vyvěrá v nadmořské výšce 767 metrů v lese mezi obcí Prameny a Mariánskými Lázněmi. Pramen se nachází cca 600 metrů od silnice a je dobře přístupný také cyklistům. Je kryt dřevěným altánkem a poskytuje pěkné místo k odpočinku.

Šest kilometrů od města Teplá při silnici na Dobrou Vodu se nacházela obec Dřevohryzy. Dnes je z ní jen zarostlá planina. Po roce 1945 postihlo většinu obyvatel nucené vysídlení, poslední obyvatelé se z chátrající obce odstěhovali v 60. letech.

Řeka o celkové délce 65 km protéká Karlovarským krajem ze Slavkovského lesa přes Teplou, Bečov a u Ostrovského mostu v Karlových Varech ústí do Ohře. Pro vodáky je splavná jednou ročně v září při upouštění přehrady Březová, kdy se na řece konají vodácké závody.

Sousoší bylo zhotoveno u příležitosti 110. výročí setkání císaře rakouského Františka Josefa I. A krále anglického Edwarda VII., které proběhlo 16. srpna 1904 v Mariánských Lázních.

Když jsem po roce 1990 viděl ruiny památky na vysokém ostrohu v zapadlém údolí u Františkových Lázní, byl to velmi smutný pohled. Ruina, ze které jako prst čnělo torzo vysoké věže. Zase jedna památka na odpis, pomyslel jsem si - a netušil, jak velmi se mýlím.

Meandry Teplé a Studené Vltavy vlévající se do Lipna tvoří unikátní přírodní rezervaci. Jsou vyhlášeným rájem pro rybáře a pro vodáky se jedná o poslední bod sjízdné trasy horní Vltavy od Lenory a Soumarského mostu. Žije zde řada vzácných živočichů a rostlin.

Hluboké lesy v okolí Mariánských Lázní skrývají mnohá tajemství. V lokalitě zvané Králův kámen při svých toulkách natrefíte na více než 100 let starou hájenku postavenou v netradičním stylu.

Dendrologická naučná stezka V. Skalníka začala být realizována v roce 2017 při příležitosti 200 letého výročí příchodu Václava Skalníka do Mariánských Lázní. Tento záměr je poctou tvůrci, který dal městu podobu a charakter obdivovanou dodnes.

Při prohlídce Mariánských Lázní nevynechejte návštěvu městského divadla.

Tyčí se na kopcích jako hroty pruské piklhaubny. Jedna nad Chebem, druhá nad Aší. Kamenné jehlance rozhleden nesoucí jméno „železného“ kancléře Otty von Bismarcka. Ta v Háji u Aše, na nejvyšším bodě Smrčin, rozkročena pěkně doširoka, je jednou z nejmohutnějších u nás.

Ohyb Ohře dal místu jméno (německy Elbogen). Na skalnatém ostrohu vyrostl nejprve hrad, o zakladateli se vedou dohady. Mohli to být čeští panovníci - nejčastěji se hovoří o Vladislavu I. - i němečtí ministeriálové, kteří pro císaře Barbarossu osidlovali obyvatelstvem krajinu z německy mluvících zemi. Tak vznikla mnohá osada na Chebsku.

Novodobá bronzová socha Jaroslava Róny je umístěná do prázdné niky chebského Špalíčku, směrem k muzeu. Plastika zobrazuje Davida v brnění sedícího na hlavě obra Goliáše.