Ústecký kraj

Některé ze solitérních kopců Českého středohoří jsou „začepeny“ zříceninami hradů. Velikostí vyniká velmi výrazný Házmburk, ale pozornost upoutávají i další. Třeba Oltářík nad Podsedicemi.

Most, jenž u nás nemá obdoby. Stavba, která v paměti utkví každému, kdo Posázaví navštíví. Žampašský viadukt se právem řadí mezi nejvyhledávanější nejen mezi milovníky železnic. Výlet k němu navíc můžete spojit i s dalšími místy v okolí.

S naší půjčovnou lodí a raftů se můžete vydat na řeky Ohři, Berounku, Jizeru a Bílinu.

Žitenice u Litoměřic ležící pod Křížovým vrchem bývají označovány za nejteplejší místo v Čechách, proto se tu dařilo vinné révě a ovocným sadům. O trochu hůře se dařilo barokně přestavěnému dvoupatrovému zámku. Na rozdíl od vedlejšího kostela svatých Petra a Pavla, také barokně přestavěnému s gotickou věží, je v dezolátním stavu.

Most má novou atrakci na kopci Hněvín se stejnojmenným hradem a dominantou města na jeho vrcholu. Jde o zajištěnou lezeckou cestu ve skále, takzvanou ferratu. Je jednosměrná a lezce dovede od staré vodárny k jeskyni pod hradem. Má dvě cesty, lehčí je značená jako A a těžší jako B.

V krvavém roce 1421, kdy v rozvráceném českém království tekla krev proudem, si staví husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova na Litoměřicku hrad, který nazval Kalich a také z Kalicha se posléze začal psát. Ne že by další léta byla méně plná mordu, to se změnilo až po Lipanech.

Hřebenovka – hřebenová trasa Českým Švýcarskem je součástí celkové hřebenovky od Pradědu k Aši. Tato část vede od Štozeckého sedla k lávce Šébr, až po Tisou, tj. Cca 101 km. Obchází kulturní, přírodní, sakrální památky Českého Švýcarska po pravém i levém břehu Labe.

Největší masakr civilního obyvatelstva na našem území se odehrál 16. března 1421 v silně katolickém Chomutově. Husitská vojska pod Žižkovým vedením povraždila veškeré obyvatelstvo podkrušnohorského města. Na vraždění se nemalou měrou podílely „boží bojovnice“. Této události je věnována výstava Chomutov mezi křížem a kalichem v místním Oblastním muzeu.

Rodiště slavného přírodovědce a filosofa J. E. Purkyně obklopené rozsáhlou zahradou a parkem dnes poskytuje útočiště vzácným a tajuplným obyvatelům. Zámecká sklepení si za svůj zimní úkryt vybrali vrápenci malí.

Rozsáhlou síť upravovaných běžeckých tratí najdou běžkaři v okolí Doubice, kde lze najet kolem třicet kilometrů. V okolí Rybniště se upravuje asi tříkilometrový okruh, do budoucna se rozroste na asi dvacet kilometrů. Další udržované trasy jsou v okolí Jedlové.

Zcela nový přírodovědný projekt s názvem Poklad na stříbrném Labi chystá Muzeum města Ústí nad Labem. Zaměří se na osvětu a vzdělávání veřejnosti v oblasti zlepšování stavu životního prostředí významných ekosystémů údolí dolního toku Labe.

Odedávna jitřil fantazii obyvatel Lounska velký křemencový kámen vztyčený při polní cestě z Března do Malnic. Venkované jej nazývali „Zakletá panna" a běda prý tomu, kdo by se pokusil o jeho přemístění či poničení.

Byla neděle 23. října roku 1836. Na vrcholu Radobýlu nad Litoměřicemi seděl koncipient u litoměřického justiciára Josefa Filipa Durase, 26letý Karel Hynek Mácha. Do konečné verze upravuje svoji poslední báseň Cesta z Čech. Na kopec chodí rád, z vrcholu je vidět velký kus Čech. Zvláště pak milované Středohoří s romantickými horami.

V lokalitě u Škrle na Chomutovsku se vyskytuje velmi vysoké zasolení půdy, proto je zde snaha zachovat přirozený výskyt slanobytných a teplomilných ohrožených druhů rostlin.

Pomník v Krabčicích na Litoměřicku připomíná sedláky vyhnané z jejich hospodářství při komunistické kolektivizaci zemědělství v roce 1951, kdy začala největší vlna vystěhovávaní selských rodin v Československu.