Hory v oblasti Zlínský kraj

Holubyho chata na Velké Javořině

Turistická chata na hranicích se Slovenskem na samém vrcholu Bílých Karpat je po dlouhé době opět plně v provozu. Chata má nového majitele, který se snaží o rekonstrukci tohoto objektu, který byl ve velmi špatném stavu.

Ski areál Búřov Valašská Bystřice

Ski areál Búřov leží v malebné vesnici Valašská Bystřice v samotném srdci Beskyd, 7 km od Rožnova pod Radhoštěm. Areál je vhodný pro začínající i pokročilé lyžaře, ideální pro lyžařské kurzy.

Obec Lopeník v Bílých Karpatech

Obec se nachází v chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci Bílé Karpaty. Lopeník je vyhledávanou rekreační oblastí, vybavením a službami vhodnou pro zimní i letní pobyty.

Přírodní památka Chmelinec

Přírodní památku Chmelinec tvoří mokřadní louky v údolí potoka Drietomica na severovýchodním okraji obce Vyškovec v CHKO Bílé Karpaty. Na loukách se vyskytují ohrožené druhy rostlin.

Chalupa Levandule ve Strání

Chata Levandule se nachází na čerstvém vzduchu v srdci překrásné přírody CHKO Bílé Karpaty. Chata je jako stvořená pro rodiny s dětmi.

Tipy na víkend: Vyrazte na borůvkové hody nebo na medové slavnosti

Program na třetí srpnový víkend nadchne především milovníky piva. Slavnosti zlatavého moku se konají například v Chodové Plané, Holicích či Chotěboři. Na své si pak přijdou i milovníci jídla, ti se mohou vypravit na sladké borůvkové hody v Jeseníkách. Lákadlem je ovšem i medový den nedaleko Velehradu, který nabídne i medové pivo či medovinu.

Národní přírodní rezervace Čertoryje v Bílých Karpatech

Jedním z nejcennějších území z celé CHKO Bílé Karpaty jsou právě louky Čertoryje, které byly vyhlášeny v roce 1987 Národní přírodní rezervací.

Trail of Life Bílé Karpaty – singletraily a MTB okruhy v krásné přírodě

V jihovýchodním cípu naší vlasti, poblíž slovenské hranice se u rekreační oblasti Lučina klikatí krásné singletraily i nádherné mountainbikové okruhy. Protáhnou vás nádhernou krajinou Bílých Karpat a dají ochutnat ryze přírodnímu bikingu.

Prastará Holubyho chata dominuje Bílým Karpatům

Jedenáctý rok se Miro Martinček stará o nejvýznamnější horskou chatu na česko-slovenské hranici. Takzvaná Holubyho chata stojí těsně pod vrcholem nejvyšší karpatské hory Velké Javořiny (970 metrů nad mořem) už 97 let. Martinček ji po letech pustnutí probral k životu v roce 2006. Od té doby se stala opět vyhledávaným turistickým místem.

Přírodní památka Za lesem - místo, kde roste šafrán bělokvětý

Louka na severovýchodním svahu vrchu Lesná (696 m n. M.) asi 3,5 km jihovýchodně od Horního Němčí je jedinou lokalitou v CHKO Bílé Karpaty, kde roste šafrán bělokvětý.

Kaple svatého Antonína Paduánského - Svatý Antonínek v Blatnici

Svatý Antonínek patří mezi nejznámější poutních místa Moravského Slovácka. Nachází se na Blatnické hoře, nejzápadnějším výběžku Bílých Karpat. Kopec samotný dle předpokladu a archeologických nálezů sloužil v pradávné době jako pohanské pohřebiště.

Rozhledna Floriánka u Polešovic na Slovácku

Dvacet metrů vysoká rozhledna zdobí polešovický lesopark Skala. Kdo vyšlape 80 schodů, pohlédne z výšky 349 metrů nad mořem na Chřiby, Bílé Karpaty i celý Dolnomoravský úval. Název Floriánka je odvozen z názvu poslední odrůdy vinné révy vyšlechtěné ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích.

Pohoří Javorníky – malebná nejjižnější část Beskyd

Pohoří Javorníky jsou na českém území součástí CHKO Beskydy, na slovenském CHKO Kysuce. Na západě tvoří hranici s Vizovickými vrchy údolí Senice, na severu Vsetínská Bečva je odděluje od Vsetínských vrchů a na jihu Lysský průsmyk od Kyčerské hornatiny, kde se rozprostírá CHKO Bílé Karpaty.

Vlárský průsmyk v Bílých Karpatech

Vlárský průsmyk je průlomové údolí řeky Vláry v pohoří Bílé Karpaty na česko-slovenských hranicích. V rámci obchodní stezky byl znám od doby bronzové a často jej využívali i Římané. Železniční stanice v průsmyku je poslední zastávkou na českém území.

Moravské Kopanice v Bílých Karpatech

Území Moravských Kopanic tvoří obce Starý Hrozenkov, Žítková, Vápenice a Vyškovec. V poslední době Moravské Kopanice vešly do širšího povědomí především prostřednictvím publikací Jiřího Jilíka či románu Žítkovské bohyně autorky Kateřiny Tučkové.