Tipy na výlety v obci Brdy

Vrchol Houpák v Brdech

Houpák je jeden z vrcholů ve Středních Brdech. Jeho nadmořská výška je 794 metrů. Unikátnost tohoto místa pramení z jeho využití coby odlesněné cílové dopadové plochy Jordán v dobách, kdy Střední Brdy sloužily jako vojenský výcvikový prostor.

Vrch Klobouček v Brdech

Brdský vrch Klobouček (704 m) tvoří východní výspu nejvyšší brdské hory Toku (865 m). Od západu tvoří kopec nepříliš výrazné návrší, k východu však spadá prudkým srázem do údolí. Na svazích Kloboučku se nachází slepencové skalní stěny vysoké až 15 metrů.

Zaniklý hrádek Hengst v Brdech

Severně od nejvyšší hory Jižních Brd Třemšína (827 m) se táhne zdaleka viditelný hřeben. Ten je po 2,5 kilometrech zakončen vrcholem Hengst - též Kobylí hlav,) se zbytky stejnojmenného hrádku.

Vyhlídka Fabiánova zahrádka v Brdech

Vyhlídka zvaná Fabiánova zahrada nabízí pěkný rozhled do údolí řeky Litávky a na vrcholky středních Brd.

V Plzni i v celém regionu silně roste počet turistů

V plzeňském regionu i v krajském městě výrazně roste počet turistů z ČR i z ciziny, zejména z Asie. Trend nastartovalo Evropské město kultury, jímž se Plzeň stala v roce 2015. Kraj více využívá potenciál stovek barokních památek a chce více propagovat Brdy, Horažďovicko a oblast přehrady Hracholusky. Řekla to náměstkyně hejtmana Ivana Bartošová.

Na dohled Brdům leží v polích nenápadná keltská svatyně

Ke konci léta, kdy už mnozí nevyhledávají koupání v řekách či koupalištích a teplota už nedosahuje závratných výšin, lze vyrazit na delší trek. Co takhle výprava z keltské svatyně kolem raketové základny do poutního místa?

Letiště pod Hejlákem v Brdech

Jedná se o obrovské parkoviště z betonových panelů uprostřed brdských lesů. V dobách, kdy prostor patřil armádě, zde přistávaly helikoptéry včetně amerických strojů Apache. Dnes slouží prostor k výcviku vojáků a policistů.

Carvánka na náhorní planině Toku vrcholu Brd

Carvánka (cca 850 m) patří v Brdech k nejznámějším místům, která nejspíš navštívíme, když zamíříme na nejvyšší horu Brd - Tok (865 m).

Vrchol Vlč v západních Brdech – místo s krásným výhledem

Nad silnicí, spojující Strašice a Dobřív, se jihovýchodně ostře zvedá zdaleka viditelný brdský vrchol Vlč (602 m). Náhorní partie za dobrého počasí umožňuje pohled jak na Přírodní park Trhoň s Bílou skálou (659 m), tak zejména na pásmo brdských vrcholů.

Železná panna v lese u Rožmitálu pod Třemšínem

Litinová socha Panny Marie, zvané Železná panna, se nachází ukryta v lese u Rožmitálu pod Třemšínem v jihovýchodních Brdech. Váže se k ní příběh mladého hraběte, který zde byl nešťastnou náhodou při lovu postřelen.

Bohutínský vrch - jedna z brdských osmistovek

Bohutínský vrch (843 m), čtvrtá nejvyšší hora Brd, leží v srdci centrální části pohoří. Nachází se v odlehlé a málo navštěvované lokalitě, asi 1,5 km jižně od Toku. Jeho hustě zalesněná plochá vrcholová část na jihu náhle spadá několika kamennými sutěmi a úbočími pak dále klesá k Borskému sedlu.

Plešivec a Čertova kazatelna v Brdech

Plešivec (654 m) je díky svému výraznému tvaru a poloze jednou z nejvýraznějších brdských hor. Leží zhruba 2 km severně od městyse Jince a své okolí výrazně převyšuje. Nedaleko vrcholu se nachází hojně navštěvovaná Čertova kazatelna, která nabízí jeden z nejkrásnějších rozhledů v Brdech.

Bílá skála a pytlák Kormunda

Bílou Skálu rozhodně neobjevíte na mapě Brd na první pohled. Je to vcelku nenápadný, menší (jen 721 m vysoký) vrch v okrajové části středních Brd, zvedající se pár kilometrů západním směrem od obce Láz.

Vrch Provazec a tajuplná kamenná zeď v Brdech

Asi kilometr dlouhá na sucho vyskládaná mohutná kamenná zeď, v okolí vrcholu Provazce (639 m), se táhne po hřebenu až k sousednímu Holému vrchu, jinde pravoúhle sbíhá dolů příkrým jihovýchodním svahem. Profil této podivuhodné stavby je patrný i na leteckých snímcích.

Do bývalých vojenských újezdů Brdy a Ralsko s novou mapovou mobilní aplikací

Bývalý vojenský újezd Brdy se stále více otevírá turistickým aktivitám, vše ale v rámci přísnějšího režimu. Jsou otevřené cyklo i pěší stezky, k navigaci na jejich trasách připravily Vojenské statky a lesy (VLS) mapovou aplikaci. Týká se i prostoru Ralska.