Okolí Prahy

Kostel Narození Panny Marie v Záběhlicích

Jedná se o původně románský kostel, který stojí mezi tokem Botiče a Hamerským rybníkem. Základ kostela pochází z první poloviny 12. století, ve 14. století byl z románského stylu přestavěn v gotickém slohu.

Krematorium Strašnice - největší v Evropě

Krematorium Strašnice bylo otevřeno roku 1932 na pražských Vinohradech a svou rozlohou je největší v Evropě. Je obklopeno rozšířením Vinohradského hřbitova, které je ale od něj v jeho původním rozsahu dosud odděleno zdí.

Xaverovský háj v Dolních Počernicích

Díky rozsáhlým porostům dubu a lípy je Xaverovský háj jedním z nejpřírodnějších pražských lesů. Xaverovský háj je součástí přírodního parku Klánovice-Čihadla, který je největším pražským přírodním parkem.

Kostel sv. Václava ve Vršovicích

Kostel na Čechově náměstí ve Vršovicích je proslulý pro svůj výrazný konstruktivistický sloh, ale i jako náročná stavba, realizovaná jako vůbec první kostel v Čechách s použitím skeletové železobetonové konstrukce. Byl postaven v letech 1929 – 1930 podle projektu architekta Josefa Gočára.

Vyhlídková terasa v Národním zemědělském muzeu

Všichni milovníci vyhlídek a rozhleden znají obraz hlavního města obvykle z Pražského hradu či z Vyšehradu. Národní zemědělské muzeum však nyní ukazuje Prahu ze zcela jiného úhlu. Expozice Živá zahrada s vyhlídkovou terasou vám nabídne netradiční pohled na město.

Galerie Vinohradská 12 – mini muzeum Českého rozhlasu

Pro všechny přátele a příznivce rozhlasového vysílání jsou v suterénu historické rozhlasové budovy na pražských Vinohradech otevřeny návštěvní prostory Českého rozhlasu s názvem Galerie Vinohradská 12.

Exkurze do budovy rozhlasu na Vinohradech

Chcete vidět místo, odkud vysílá vaše oblíbená stanice? Zajímá vás, jak funguje studio, kde se připravuje vysílání? Prošli byste se rádi po chodbách, na kterých se tvoří téměř sto let historie rozhlasového vysílání? Pak se přihlaste na exkurzi do Českého rozhlasu!

Hřbitov v Praze Řepích s hrobem Václava Babinského

V klidné městské části Praha – Řepy je oblíbenou turistickou kuriozitou místní hřbitůvek, kde na věky odpočívá „starej lotr mexickej“ aneb polepšený lupič, Václav Babinský. Jinak se hřbitov proslavil i natáčením filmu Kytice.

Naučná stezka Květnice v Tišnově

Květnice je známou mineralogickou lokalitou s krásnými podzemními prostorami a bohatou krápníkovou výzdobou, jež však nejsou veřejnosti běžně přístupné. Roste zde 350 druhů vyšších rostlin, z nichž 55 je zařazeno mezi ohrožené druhy, a žije zde 250 druhů motýlů, 31 druhů plžů a 46 druhů ptáků.

Braunerův mlýn v Roztokách u Prahy

Objekt je pod starším názvem Malý mlýn zmiňován počátkem 18. století, kdy měl podobu zděného jednopatrového stavení s prkenným štítem a mansardovou střechou. Roku 1861 zakoupil mlýn pražský advokát a významný český politik František August Brauner.

Městské hradby s Velvarskou bránou ve Slaném

Slánské hradby vznikaly na přelomu 13. a 14. století. Součástí hradeb byly čtyři brány - Pražská, Všehlušická, Lounská a Velvarská (jediná se zachovala). V dobách husitských válek však byla podstatná část městských hradeb zničena.

Zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie - Libeňský zámeček

Památkově chráněná zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie, která byla postavena v průběhu rokokové přestavby Libeňského zámku v roce 1770.

Kostel sv. Vavřince pod Petřínem

Původně byl kostel pravděpodobně dřevěný, ale později byl přestavěn v románském slohu z opukových kvádříků, vytěžených přímo na Petříně. V této podobě přečkal více než 500 let, kdy byl podle projektu Kiliána Dientzenhofera přestavěn do své dnešní barokní podoby.

Most Karla Burky v Prčicích

Původně kamenný most nechal vybudovat zámožný pražský měšťan Karel Burka v roce 1822. Most byl postaven v tehdy módním slohu empír. Délka mostu je 200 metrů, šířka 10 metrů.

Procházkova vila v Praze

Hned vedle Bílkovy vily je dům symbolizující podzim, který pro svého dlouholetého přítele a podporovatele zahradních měst a jednoho z iniciátorů výstavby vilové čtvrti na baštách doktora Procházku, vyprojektoval František Bílek, a to v roce 1910.