Okres Prachatice

Zázračný pramen, putující soška a vodník - to vše je spojeno s Magdalenkou

Nedaleko Volar na stráni pod lesem stojí jeden z drobných klenotů barokní architektury, ideálně spjatý s šumavskou přírodou, ba i tajemným děním i výskytem pohádkové bytosti v pověstech zmiňovaný. Jako mnoho jiných povstal z popela ohně lhostejnosti a vandalismu nedávných let a opět zdobí krajinu.

Torza kaplí, boží muka, kaple a kapličky krášlí cesty na Prachaticku

K malebnosti kraje zemí českých i moravských přispívají v krajině rozseté drobné sakrální památky, dříve sloužící k prostému pomodlení robotníků cestou na pole, dnes mnohdy ve stínu lípy skýtající příjemné místo k odpočinku znaveného turisty, či inspiraci pro krajinnou tvorbu malíře nebo fotografa.

Ekoagrofarma Hájná Hora

Eko agro farma Hájná Hora se nachází nad historickým městem Vimperk na úpatí Boubína na Šumavě s krásným výhledem na historickou část města a okolní přírodu.

Centrum třeboňského rybníkářského dědictví v domě Štěpánka Netolického

Historický dům na Masarykově náměstí č. 89 v samém centru Třeboně patřil jednomu z nejslavnějších českých rybníkářů, Štěpánku Netolickému. Dnes zde naleznete Centrum třeboňského rybníkářství se zajímavou expozicí o rybníkářství a význačných osobnostech, které k tomuto řemeslu patří.

Přemyslovský hrad nad Netolicemi zmiňovala již Kosmova kronika

Jedno z nejstarších měst jihu vlasti se kromě památek, tvořících městskou památkovou zónu, může pochlubit i novodobě rekonstruovaným dřevěným hradištěm ranně středověkého typu, budovaným od roku 2004 dobovými technikami s ověřováním původních technologií, materiálů a nástrojů.

Šumavské Kvildy, čert házející žabí vajíčka a zaniklé obce v okolí

Kvilda je zčeštěný výraz pro pláně nebo horské nivy. Původně se místa nazývala Gefilde, Němci jim říkali pláně. Osady Aussergefield, „venkovní“ Kvilda a Innergefield „vnitřní“ po našem Horská Kvilda se po likvidaci Bučiny a Knížecích plání staly nejvýše položenými obcemi České republiky.

Ski areál České Žleby - lyžování pro rodiny s dětmi na Šumavě

Ski areál České Žleby leží v překrásném prostředí Národního parku Šumava. Najdete jej 10 km od města Volary.

Návštěvnické centrum Kvilda - za poznáním života jelenů

Poznat život jelenů, vidět je na vlastní oči v jejich přirozeném prostředí nabízí zbrusu nové Návštěvnické centrum nedaleko Kvildy.

Po proudu Otavy od Sušice po Rabí

Sušice, zvaná též brána Šumavy (stejně jako Prachatice, Vimperk nebo Klatovy - záleží, odkud návštěvník k tomuto pohoří míří), je malebné město na horním toku kdysi zlatonosné Otavy, na jehož rozvoji se dále v minulosti podílela i blízkost Zlaté stezky.

Dub Emy Destinové ve Stříbřeci

Mohutný dub letní má obvod kmene rovných 593 cm a je do něj zasazen obrázek Emy Destinnové, která v těchto místech často rybařila. Stáří stromu se odhaduje na 350 let. Místo doplňuje malý pomník a informační tabule.

Galerie Neumannka v Prachaticích

Galerie Neumannka představuje v Prachaticích díla českého a světového designu. Nachází se v historickém centru Prachatic, v ulici Neumannově. Galerie je místem setkávání a spolupráce lidí, pro které jsou kvalitní architektura a design nezbytnou součástí lidské kultury.

Rozhledna na Mařském vrchu

Nedaleko obce Svatá Maří stojí roztomilá 12 metrů vysoká rozhledna, k níž se přimyká kaple sv. Václava ve tvaru románské rotundy. Pod rozhlednou naleznete kamenné moře, které je chráněnou přírodní památkou.

Kam o víkendu s dětmi: V dřevácích do Volar, za rekordy do olomoucké zoo

Jestli chcete se svými dětmi zažít něco neobvyklého, zajeďte s nimi přes víkend do Zoo Olomouc. Budou se tam totiž lámat rekordy. Stejně tak možná padne rekord na Slavnostech dřeva ve Volarech. Zapojit se můžete tím, že na akci dorazíte v dřevácích. Dalších víkendových aktivit je nespočet, takže nevěšte hlavu, i když vás pokořování rekordů třeba příliš nebere.

Město, kde sůl bývala nad zlato, umí oslnit gotickými a renesančními památkami

Jihočeské Prachatice byly na proslulé Zlaté stezce založeny již v 10. století, leč bohatství, které na svých hřbetech soumaři z Pasova přepravovali, pocházelo z rakouských solných dolů. A naopak z naší kotliny po stezce putovalo především obilí a rovněž chmel, med, vlna, kůže i pivo.