Tipy na výlety v oblasti Karlovarský kraj

Prameny jsou od sebe vzdáleny asi 4 metry a jejich voda je svedena do jednoho odběrného místa. Vyvěrají v místě bývalého parku před zničenými lázněmi v Pramenech. Vody pramenů silně probublává oxid uhličitý. Minerální voda je pitná, chutná a velmi osvěžující.

Farská kyselka je chutný pitný pramen, který vyvěrá v nadmořské výšce 767 metrů v lese mezi obcí Prameny a Mariánskými Lázněmi. Pramen se nachází cca 600 metrů od silnice a je dobře přístupný také cyklistům. Je kryt dřevěným altánkem a poskytuje pěkné místo k odpočinku.

Pramen je znám a využíván nejméně od 17. století, kdy se o něm zmiňuje Bohuslav Balbín jako o „pozoruhodné kyselce“. Pramen je jímán nádherným dutým kmenem s letopočtem z roku 1819 v hloubce 70 cm. Vydatnost pramene je přibližně 2 l/min.

Šest kilometrů od města Teplá při silnici na Dobrou Vodu se nacházela obec Dřevohryzy. Dnes je z ní jen zarostlá planina. Po roce 1945 postihlo většinu obyvatel nucené vysídlení, poslední obyvatelé se z chátrající obce odstěhovali v 60. letech.

Řeka o celkové délce 65 km protéká Karlovarským krajem ze Slavkovského lesa přes Teplou, Bečov a u Ostrovského mostu v Karlových Varech ústí do Ohře. Pro vodáky je splavná jednou ročně v září při upouštění přehrady Březová, kdy se na řece konají vodácké závody.

Sousoší bylo zhotoveno u příležitosti 110. výročí setkání císaře rakouského Františka Josefa I. A krále anglického Edwarda VII., které proběhlo 16. srpna 1904 v Mariánských Lázních.

Bývalý hrad, dnes zámek Chyše, má bohatou historii zahrnující spoustu majitelů. Místo je coby vladycká tvrz zmiňováno koncem 12. století, roku 1254 se zde usadil rod Odolenoviců, kteří zde byli pány dvě stovky let.

Když jsem po roce 1990 viděl ruiny památky na vysokém ostrohu v zapadlém údolí u Františkových Lázní, byl to velmi smutný pohled. Ruina, ze které jako prst čnělo torzo vysoké věže. Zase jedna památka na odpis, pomyslel jsem si - a netušil, jak velmi se mýlím.

Ve východní části Krušných hor se nachází 869 metrů vysoký vrchol Bouřňák. Je zde horský hotel, v zimě sjezdovky a na západní straně hory přírodní památka Buky na Bouřňáku. Za dobré viditelnosti jsou z Bouřňáku pěkné výhledy do údolí.

Modříny u Favoritu tvoří dvouřadá alej čtyř památných stromů. Dříve rostly v řídké smrčině okolo lesní cesty, která vedla původní oborou k zámečku, směrem k Jindřichovicím. Modříny opadavé bývalo vidět už zdaleka, ale poté, co smrky vzrostly, nejsou již modříny dominantní.

U Petrovic na Ústecku roste nejmohutnější modřín v Česku s obvodem kmene bezmála 7 metrů. Nachází se téměř na státní hranici s Německem na rozhraní Přírodního parku Východní Krušné hory a CHKO Labské pískovce.

Na trachytovém suku nedaleko Karlových Varů se tyčí rozvaliny hradu Andělská Hora. Romantiku místa trochu narušují talíře telekomunikačních zařízení, ale pokrok nezastavíš. Hrad se zvolna opravuje, záchrana je nezbytná, aby se nerozpadl úplně.

Sokolovský okres skrývá mnoho po druhé světové válce zaniklých obcí. Jednou z nich je i obec Ostrov, neboli Wöhr.

Obec Žitná získala svůj název ne jen tak ledajakou náhodou. Ve zdejších klimatických podmínkách se nejlépe dařilo žitu a od toho obec získala svůj název. První písemná zmínka pochází už ze 14. století.

Ve středověkém dole Jeroným u zaniklé obce Čistá na Sokolovsku připravuje Karlovarský kraj zpřístupnění dalších tras pro turisty. Délka návštěvnického okruhu se rozšíří z dnešních 250 metrů zhruba o dvojnásobek.