Olomoucký kraj

Korečkový bagr RK5500, který v lomu ČSA na Mostecku přestal těžit uhlí před pěti lety, je novým turistickým lákadlem Uhelného safari. Unikátní stroj si zájemci o návštěvu industriálního prostředí hnědouhelných lomů budou moci prohlédnout, hned jak to dovolí epidemická situace.

Lom Kosov se nachází asi 3,5 kilometrů od vlakového nádraží v Berouně. Jedná se o opuštěný lom, který tvoří několik pater vytěženého kamene a krásné modré jezírko na dně. Koupání je zde však zakázáno.

Dosud činný lom na levém břehu Radotínského potoka byl otevřen již roku 1948. Celková plocha dobývacího prostoru je 14 575 m2 a z toho přibližně polovina leží v CHKO Český kras. V lomu zbývá k vytěžení cca 900 000 t cementářské suroviny.

Původně hospodářský statek vyrostl nad osadou Cikánka roku 1906. Fantazie místních obyvatel jej opředla mnoha pověstmi a domněnkami. Nejčastěji byl považován za lovecký zámeček, který byl postaven ruským šlechticem v 18. století. Dnešní budova není původní.

Maškův mlýn je tím nejzachovalejším ze všech mlýnů Radotínského údolí. Pro odlišení od Maškova mlýna, který stával v místech dnešní Lochkovské cementárny, se označoval také jako Zadní Mašek.

Dnes obytný dům býval známým mlýnem na středním toku Radotínského potoka. První zmínky o něm pochází z roku 1665, stavba samotná je však ještě staršího data.

Nechte se okouzlit nečekanou noblesou Malé Vídně ukrytou pod vrcholky Jeseníků. Atmosféru Šumperka na konci 19. století si přiblížíte při procházce po stopách nádherných staveb, které byly vytvořeny podle návrhů převážně vídeňských architektů na přelomu 19 a 20. století.

Stavba kostela sv. Jana Nepomuckého je spojena s komplexem kláštera milosrdných bratří, budovaného od třicátých let 18. století.

Románský kostel Povýšení sv. Kříže založený ve 12. století je zřejmě stavbou s nejstaršími kořeny na Prostějovsku.

Černovírské slatiniště patří k přírodovědecky nejpozoruhodnějším lokalitám na střední Moravě. Krajinářsky působivé lučinaté území s rozptýlenou zelení, lučními tůněmi a lužním lesem se nachází na předměstí Olomouce, mezi městskými čtvrtěmi Černovír a Chválkovice a obcí Hlušovice.

Dne 19. srpna 1769 cestoval císař Josef II. Z Brna do vojenského tábora v Olšanech u Olomouce, zastavil se u Slavíkovic na poli Ondřeje Trnky a vyoral brázdu přes celé pole. Šlo o jedinečnou historickou událost, a proto se dodnes různými formami připomíná.

Terezská brána z dílny projektanta olomoucké tereziánské pevnosti Pierra Bechade de Rochepine získala své jméno při návštěvě panovnice Marie Terezie v Olomouci. Brána má podobu triumfálního oblouku a po odbourání přilehlých hradeb stojí osamoceně.

Současná podoba kostela pochází z barokní přestavby původního gotického chrámu v roce 1707. Chrám je považován na za nejstarší kopulovou stavbu tohoto typu na území Moravy. Budován dvěma italskými architekty: Giovannim Pietro Tencallou a Domenikem Martinelli.

Část bývalých Městských elektráren se stala kulturní památkou. Jde o unikátní industriální stavbu vystavěnou v duchu geometrické moderny podle návrhu pražského architekta Ladislava Skřivánka a do provozu byla uvedena v roce 1920.

Vojenský újezd Libavá v Oderských vrších je prameništěm jedné ze dvou evropských řek v České republice. Zatímco krkonošský pramen první z nich, Labe, je jedním z nejfrekventovanějších cílů turistů, řeka Odra takový zájem nebudí.