Hory v oblasti Jihočeský kraj

Přírodní parky Kákov – Plánický hřeben tvoří vrcholová část Plánické vrchoviny, která tvoří mezi Šumavou, Brdy a Blatenským pohořím jakousi migrační křižovatku. Při troše štěstí zde můžete narazit na stopy rysa ostrovida nebo se vám ukáže vzácný čáp černý.

Vydejte se do Národního parku Šumava na běžky za krásami přírody z Železné Rudy po Polomské cestě na Rudskou křižovatku, Popelné domky, ke Gerlově Huti a zpět po Dálnici. Celá trasa měří 26,5 km.

Vydejte se na běžkách za poznáním zaniklých obcí Prášilska a krásami přírody. Okružní trasa vede z Prášil po trase: Prášily – Frantův most – Gsenget – Zlatý stoleček – jezero Laka – Hůrka – Vysoké Lávky – Formgerg – Prášily.

Vydejte se na nenáročnou trasu za krásami šumavské přírody, kterou v románu "V ráji šumavském" popisuje Karel Klostermann. Okružná trasa vede těmito místy: Horská Kvilda – Zlatá Studna – Ranklovská rovina – U Tří jedlí – Zhůří – U Potůčku – Horská Kvilda.

Vydejte se na běžky na Šumavu nedaleko Železné Rudy nádhernou přírodou po trase Hojsova Stráž – Tomášův Dvůr – Nad Silnicí – Pod Můstkem – Na Hřebeni – Můstek – Na Sjezdovce – bod záchrany KT 052 – Nad Silnicí – Tomášův Dvůr – Hojsova Stráž.

Podle legend byl v dávných dobách obývaný obry, později bájnými Kelty a v novodobé historii vojáky, kteří využili jeho skvělou polohu a nadmořskou výšku přes 900 metrů pro vybudování hlásky.

Do Národního parku Šumava se vydejme i v zimě a to na běžkách po trase Prášily – Hůrka – Nová Hůrka – Šerlův dvůr – Prášily. Po pěkné trase se dostaneme se do míst, kde se kdysi natáčel slavný film Král Šumavy.

Jedním z krásných běžkařských okruhů je trasa Modrava – Modravský potok/most – Černohorská nádrž – Nad Ptačí nádrží – Černá hora – Pramen Vltavy – vyhlídka Nad Prameny Vltavy – Pramen Vltavy – Nad Ptačí nádrží – Černohorská nádrž – Lovčí skála – Filipova Huť – Modrava.

Vydejte se na běžky v okolí Srní. Pěkný středně náročný okruh si užijete na trase Mechov – plavební kanál – Pod Kostelním vrchem – Hakešická cesta – Pod Oblíkem – Tříjezerní slať – Vchynice-Tetov I – Rokyta – vlčí výběh – Staré Srní – Mechov.

Pravděpodobně nejvyšší smrk České republiky roste v jádru šumavského Boubínského pralesa. Dosahuje výšky přes 54 metrů. Jeho stáří není známo, jedná se však o stovky let.

I nyní na podzim míří řada turistů na Šumavu. Jedním z oblíbených míst je Třístoličník nedaleko Trojmezí, kde se střetávají hranice Čech, Bavorska a Rakouska. Ten nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na českou i bavorskou stranu Šumavy. Pokud je dobré počasí, jsou vidět i rakouské Alpy.

Na výlet po památkách i stezkách láká i na podzim turistická oblast Toulava, která se rozkládá na půli cesty mezi Šumavou a Prahou. Vyhlášené jsou stezky podél a poblíž Lužnice nebo památky v Táboře, Milevsku či v Bechyni. Podzimní příroda je plná barev a zve na louky i do hlubokých lesů.

Kdo chce zdolat nejvyšší vrchol české části Šumavy, nemusí být zvlášť zdatný turista. Pokud se na Plechý (1379 m n. M.) vypravíte z německé strany, kam lze až do nadmořské výšky 1200 metrů vyjet autem, čeká vás pohodlná hřebenovka s krásnými výhledy, které za příznivých podmínek sahají až k Alpám.

Jsou omšelé jako mnohé šumavské stromy. Na vrchním trámu zárubně je vyryt nápis We Love Šumava. Po většinu času otevřené v nekonečném prostoru rozlehlých lesů s výhledem na vrchol Ostrého, oblast Nýrska, vnitrozemí.

Cestu po silnici většina z nás důvěrně zná a obvykle také počítáme s tím, že kvůli uzavírkám a hustému provozu bude potřeba mít dostatečnou časovou rezervu. Jaké to ale je, když se na Šumavu vydáme vzduchem?