Hory v oblasti Jihočeský kraj

Špičácký tunel, v době svého vzniku nejdelší v Rakousku-Uhersku, přivádí od roku 1877 návštěvníky Šumavy na Železnorudsko. Stavěli ho od roku 1874 do roku 1877, kdy byl 11. října slavnostně otevřen. Měří 1747 metrů. Je zahlouben ve svorech a svorových rulách mezi stanicemi Hojsova Stráž-Brčálník a Špičákem.

Toulat se v této části Šumavy má svůj zvláštní půvab, a to nejen kvůli překrásným výhledům do vnitrozemí. Uvnitř hlubokých lesů se ukrývají malebná zákoutí a možná i poselství z dávné minulosti.

Naučná stezka Olšina na Českokrumlovsku se v pátek otevírá veřejnosti. Vojenské lesy a statky stihly její dostavbu o měsíc dřív, než se původně předpokládalo. Na stezce jsou nové chodníky z akátového a jedlového dřeva.

Modřín opadavý v Josefově Dole je památný strom, který roste v zaniklé osadě u Zvonkové na Šumavě. Obvodem kmene jde o nejmohutnější památný modřín jižních Čech a druhý nejmohutnější v Česku.

Jedna z dominant Strašínska, dosahující nadmořské výšky přes 800 metrů, poskytuje nejen překrásný výhled do vnitrozemí. V minulosti pravděpodobně sehrála významnou úlohu v životě tehdejších lidí.

Šumavské pláně jsou součástí střední části Šumavy, kde se rozprostírají na ploše 670 km² a jsou tak nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy, protože zabírají 40% její celkové rozlohy. Průměrná nadmořská výška je 980 metrů.

Mezi téměř zapomenuté stránky historie Šumavy podnikatelskému úsilí kašperskohorské rodiny Watzlawicků a jejich podniku Bohemia-Werke. Tato továrna se v první polovině 20. století stala největším průmyslovým podnikem města Kašperských Hor a celého okolí.

Spaunova vila byla postavena v letech 1903–1904 v Rejštejně na Šumavsku. Vila se skládá ze dvou schodištěm oddělených částí a jejím autorem je vídeňský architekt Leopold Bauer. Vila je postavena v duchu vídeňské geometrické secese.

I když na hřbitově v Českých Žlebech je od roku 2014 umístěna pamětní deska, připomínající pohraničníky zastřeleného Bohumila Hasila, bratra Josefa Hasila, jednoho z takzvaných králů Šumavy, jeho tělo odpočívá na neznámém místě někde poblíž.

Další nápor turistů se zrušením zákazu pohybu přes okresy čeká obce i strážce v Národním parku Šumava. Větší počet lidí by měl dorazit i o víkendu, kdy má být pěkné počasí, které přeje také cyklistům.

Trasa vimperské větve Zlaté stezky vede z Vimperka na hraniční přechod Strážný - Philippsreut. Území, kterým trasa stezky prochází, leží částečně v CHKO a NP Šumava. Vede starobylou cestou vimperské větve obchodní Zlaté stezky, po které byla do Čech dopravována z Německa sůl a další zboží.

Některá místa na Šumavě nejsou příliš navštěvovaná a náhodným návštěvníkům tak poskytují zvláštní atmosféru s bohatou a možná i trochu tajemnou minulostí.

Lesní dílna se zázemím pro zážitkové programy na téma přírodního a kulturního dědictví Šumavy vznikla u informačního centra Národního parku Šumava v Kašperských Horách.

Turistická trasa KČT nesoucí jméno šumavského barda Karla Klostermanna je v celé své délce modře značená a spojuje město Hartmanice přes Rejštejn, Kašperské Hory, Mílov, Nicov, Královský Kámen, Javorník a Vacov s Volyní. V celé své délce měří napříč Šumavou 47 km.

Hůrka je zaniklá šumavská osada, asi 7 km východně od Železné Rudy. Založil ji roku 1732 majitel skláren Georg Christoph Abele. Místu se také říkalo Česká Huť. Přibližně o 30 let později byla nedaleko založena nová sklárna – Nová Hůrka. Původní obec dostala označení Stará Hůrka (Althurkenthal).