Kudy z nudy

Název „Vrakodávný“ pochází od vrakovitě vyhlížejících zpevňovacích obručí, které jsou dnes již zrezlé a zohýbané. Dub zažil několik požárů a i přes to všechno žije a stále roste, dokonce dal vzniknout dalším mladým stromkům.

Mohutný dub letní roste u jen zřídka používaného vchodu na samotném okraji lednického parku pravděpodobně již od dob, kdy zde byl původní lužní les. Každého, kdo kolem něj projde, však osloví rozpětím své koruny, která každou část dne působí jinak.

Nedaleko jezera Medard na Sokolovsku najdete památné hřebenské lípy. Dvojice lip je situována ve svahu pastviny spadající k prameništi jihovýchodně od posledních domů v Hřebenech. Jedná se o velmi pěknou solitéru, kdy lípy vytváří za olistění společnou korunu.

Jabloň u hospůdky U Lidmanů tiše sleduje příběhy místních lidí. V létě jim poskytuje stín a na podzim plody. Podle pamětníků byly ve 20. letech 20. století na tomto místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té, která na místě stojí dodnes.

Pramen minerální vody Výrovka se nachází nedaleko Kostelni Lhoty. Jedná se o nedávno zrekonstruované zřídlo, chemicky velmi podobné Svatojosefskému prameni v Kersku. Leží těsně u cyklotrasy 0124 z Kostelní Lhoty do Hořátev.

Pramen Eliška byl navrtán roku 1910. Naleznete ho tryskat z měděné vázy do skleněné půlkoule, která je zakrytá secesní kovovou stříškou nesenou na sloupcích. Celá konstrukce je ozdobená různými motivy z říše rostlin, volutami a štítky.

Dnes oblíbený minerální pramen byl vyvrtán roku 1903 na pokyn proutkaře Bülowa z Bothkampu v hloubce neuvěřitelných 96,7 m. Proud body byl tak mocný, že vytryskl do výšky prvního patra poděbradského zámku.

Svatojosefský pramen se nachází v obci Kersko, známé z románu Bohumila Hrabala. Vyhlouben byl v roce 1934, ale jeho dnešní podoba pochází z roku 1985, kdy byl pramen navrtán až do hloubky 81 m. Minerální vodě z něj se mezi místními říká „Kerka“.

Pramen Sadka najdete v Prokopově ulici v obci Sadská nedaleko Nymburka. V Sadské vyvěrá alkalicko – zemitá kyselka o teplotě 11°C, jejíž složení je podobné jako u zřídel v Poděbradech. Okus tuto vodu můžete jen dvě hodiny denně, a to od 8:30 do 9:30 a od 15 do 16 hodin.

V údolí Šáreckého potoka, nedaleko zámečku Jenerálka, se nachází vzácný biotop podmáčených luk, který se v roce 2016 podařilo revitalizovat. Oblastí vede cca 200 m dlouhý povalový chodníček.

Vyhlídka pod vrchem Kozlova v Českém ráji nese jméno spisovatele K. V. Raise. Výhled z ní je především Turnov a jeho okolí. Leží asi 1,5 km východně od obce Všeň, na katastrálním území obce Olešnice.

Špička stojí v místě, kde v minulosti začínala Tanvaldská bobová dráha. Odkaz k historii se promítl ve vzhledu objektu. Rozhledna na Malém Špičáku má připomínat bob, mnohým však evokuje lžící nebo mimozemské těleso.

Naučná stezka Vlčí jámy vás provede lesem nad Vojeticemi k zachovalým tzv. Vlčím jamám na chytání šelem. Na šesti informačních tabulích se dozvíte něco o životě zvířat a různých zajímavostech. U vlčích jam se nacházejí dřevěné sochy, které vznikají při tradičním každoročním sochání motorovou pilou.

Naučná stezka v Petrovicích u Sušice vás seznámí se zajímavostmi zdejšího regionu, dozvíte se o rýžování zlata které bylo pro tuto oblast typické. Stezka je vhodná pro pěší turisty a měří 7 km.

Tříkilometrový okruh v Humpolci, s převýšením 72 metrů, vede ze závodiště Zlatá podkova kolem lesoparku za rybníky Dvorák a Dusilák k židovskému hřbitovu pod hradem Orlík a kolem školního statku zpět na závodiště.