Tipy na výlety v oblasti Pardubický kraj

Golemovu podobu máme nejvíce spjatou z filmů Císařův pekař a Pekařův císař, kde byl jeho autorem sochař Jaroslav Horejc. Pro nejmenší celý příběh golema hezky ztvárnila Lucie Seifertová v knize Tajemný Golem. Vydejme se po stopách jedné z nejznámějších pražských pověstí ve snaze zjistit, kde by mohly být pozůstatky této mytické bytosti uschovány.

Sedmnáctého prosince 1938 se objevil v populárním časopise Mladý hlasatel obrázkový seriál o klubu Rychlých šípů. Jeho autor, legendární Jaroslav Foglar (1907-1999), netušil, jaký fenomén vypouští do světa mladých. Brzy se v příbězích objevila Stínadla - městská čtvrť skutečná, nebo vymyšlená?

Zima většinou zavírá brány historických objektů, přesto některé od čtvrtka 6. ledna začínají vítat ve „dvojkovém“ roce návštěvníky.

Nejrozsáhlejší krasový systém v krystalických vápencích v ČR se nachází na Jesenicku. Návštěvníci obdivují bohatou krápníkovou výzdobu s poetickými názvy a tajuplní okřídlení tvorové zde každoročně tráví svůj zimní spánek. Jde o významné zimoviště vrápence malého a dalších až čtrnácti druhů netopýrů.

Oppidum keltského kmene Bójů se nachází nedaleko obce České Lhotice u Nasavrk. Obýváno bylo zhruba v době 150 až 50 let před Kristem, tedy v mladší době železné (tzv. Době laténské). Jeho výměra byla přibližně 20 ha a bylo obchodním centrem oblasti.

Po dvou letech rekonstrukce jsou rytířské sály pardubického zámku znovu přístupné veřejnosti. V úterý tam začaly prohlídky. Jak řekl ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek, na stěnách lidé uvidí unikátní renesanční malby, které svým rozsahem a dochováním nemají ve střední Evropě obdobu.

Dřevěná rozhledna stojí ve svahu nad Březovou nad Svitavou. Cimrman se při svém pobytu spřátelil se zdejším rodákem, významným českým kartografem profesorem Karlem Kořistkou, proslulým tvůrcem turistických map, a velmi se zasloužil o osvětu jeho díla.

Brno jako na dlani mají turisté, kteří se vypraví na nově postavenou rozhlednu U Lidušky v Bílovicích nad Svitavou v Moravském krasu. Jde o devětadvacet metrů vysokou ocelovou stavbu stojící nedaleko místa, na němž spisovatel Rudolf Těsnohlídek 22. ledna 1919 našel odloženou sedmnáctiměsíční holčičku. Dívce zachránil život a pak se o ni postaral.

Posvátná studánka na poutním místě u svaté Anny nedaleko Pohledu na Havlíčkobrodsku je zrekonstruovaná a od listopadu 2020 zde opět vyvěrá voda. Obec Pohled si nedávno nechala zpracovat laboratorní rozbory. Voda je skutečně čistá a opět stejně tak kvalitní, jako vždy bývala.

Nekulaté, přesto magické výročí tento víkend oslavil hrad Svojanov na Svitavsku. Právě před 111 lety jej totiž od Antonína Františka Haasche zakoupilo královské věnné město Polička.

Do průmyslového areálu v Brněnci se přestěhovala v roce 1944 z Krakova továrna Oskara Schindlera. Ten s sebou vzal i své židovské dělníky, které tím zachránil před smrtí v koncentračních táborech. Celkem zde pracovalo zhruba 1100 lidí, včetně několika dětí.

Žen i dětí zazděných převážně zaživa je na našich hradech pěkná řádka. Kosti nebožáků byly nalezeny například na Lipnici, kde nechal svou ženu Kateřinu pro nevěru zazdít Čeněk z Vartemberka, nejvyšší purkrabí Českého království.

Bronzový pomník Aloise Jiráska vytvořil v roce 1960 Karel Pokorný k 50. výročí jeho úmrtí. Spisovatel je zobrazen jako sedící bronzová postava s perem v pravé ruce, podstavec navrhl Jaroslav Fragner.

Desetitisíce tun betonu, tisíce tun oceli, perfektně organizovaná obrana. K tomu maximální odhodlání obránců. Jenže to nestačilo, hranice republiky byla předlouhá a nepřátel nepočítaně. Přesto vznikal jeden z nejdokonalejších pevnostních systémů v Evropě.

Museli jsme se s tím jednou pro vždy vypořádat. Po vyhrané válce co bylo německé, bylo špatné. Tak byl potrestán i Kyšperk, s cizím živlem jsme se už částečně vypořádali po vzniku republiky, nyní byla příležitost akci dokončit.