Plzeňský kraj

Šumavou na běžkách – z Prášil na Hůrku a Šerlův dvůr

Do Národního parku Šumava se vydejme i v zimě a to na běžkách po trase Prášily – Hůrka – Nová Hůrka – Šerlův dvůr – Prášily. Po pěkné trase se dostaneme se do míst, kde se kdysi natáčel slavný film Král Šumavy.

Brdy na běžkách – z Míšova na Bůrku

Slušný běžkařský výlet můžete zažít v části Brd, která náleží k Plzeňskému kraji na trase Míšov – U Dívčí studánky – Nad Maráskem – Na Bůrku – Chynín – Getsemanka – Míšov.

Šumavou na běžkách – z Modravy k pramenům Vltavy

Jedním z krásných běžkařských okruhů je trasa Modrava – Modravský potok/most – Černohorská nádrž – Nad Ptačí nádrží – Černá hora – Pramen Vltavy – vyhlídka Nad Prameny Vltavy – Pramen Vltavy – Nad Ptačí nádrží – Černohorská nádrž – Lovčí skála – Filipova Huť – Modrava.

Šumavou na běžkách – ze Srní k Tříjezerní slati

Vydejte se na běžky v okolí Srní. Pěkný středně náročný okruh si užijete na trase Mechov – plavební kanál – Pod Kostelním vrchem – Hakešická cesta – Pod Oblíkem – Tříjezerní slať – Vchynice-Tetov I – Rokyta – vlčí výběh – Staré Srní – Mechov.

Škodův palác v Jungmannově ulici

Pozdně kubistická budova byla postavena na přelomu 20. a 30. let 20. století pro generální ředitelství Škodových závodů v Plzni. Návrh vytvořil profesor Pavel Janák. Dnes se v budově nachází úřad Magistrátu hlavního města Prahy.

Zážitkový okruh Spejbla a Hurvínka v Plzni

Do přírody a k pohybu v okolí Plzně láká malé i velké jedinečná stezka vedoucí okolím boleveckých rybníků v oblíbené rekreační oblasti. Jejími průvodci jsou Spejbl a Hurvínek, oblíbené postavičky, jejichž otcem je slavný plzeňský loutkář Josef Skupa (1892–1957). Stezka je dlouhá 5,5 km.

Expozice Zeleného pásu Evropy ve vzdělávacím středisku Revis v Tachově

U tachovského Revisu se nachází venkovní areál s tématikou zeleného pásu Evropy. Vzdělávací středisko ho vybudovalo v rámci přeshraničního projektu „Učíme se Greenbelt“. Areál slouží jako zázemí pro přírodovědecké vzdělávání žáků a přístupný je také široké veřejnosti.

Klášter v Hájku zve během listopadu na návštěvu

Zatím se ve františkánském klášteře v Hájku mezi středočeskou Hostivicí a Červeným Újezdem orientovali hlavně na poutě a poutníky. Do konce listopadu ale lze o nedělních odpolednech projít celý areál i zhlédnout výstavu o historii o obnově slavného místa s pohnutými osudy.

Naučná stezka u Bukovníku – procházka místy bojů třicetileté války

Naučná stezka u Bukovníku připomíná historické bitvy v Pošumaví v době třicetileté války. Je dlouhá 1,026 km a vede z Bukovníku na legendami opředený vrch Bitovín, kde se v minulosti odehrála krvavá bitva třicetileté války.

Nejen památník slavného vítězství husitů zve k návštěvě Tachova

Stojím na vrchu Vysoká nad západním okrajem Tachova. Vede sem cesta z města pokračující k jízdárně ve Světcích. Tři pylony památníku, nejvyšší se stylizovaným kalichem, připomínají slavné husitské vítězství nad zpupnou přesilou účastníků křížové výpravy v roce 1427.

U dvanácti Apoštolů aneb Mundloch

Mundloch je kryt vystavěný v kopci pod Bazaly (Baníkem) na Kamenci na pravém břehu řeky Ostravice vedle Komenských sadů. Tento kryt, dle sesbíraných faktů, byl používán jako protiletecký za 2. světové války a a socialismu přestavěn na civilní kryt. 1 km unikátních prostor.

Reitenbergerův pramen u Úterý

Minerální pramen je železitá kyselka známá od roku 1693. Původně vyvěrala z pařezu a v roce 1931 město Úterý pramen upravilo a postavilo nad ním dřevěný altán. Pramen pak pojmenovali po nejznámějším úterském rodákovi a zakladateli Mariánských Lázní Kašparu Reitenbergerovi.

Kašna v Přešticích se sv. Václavem a plastikami přeštických prasátek

Na Masarykově náměstí v Přešticích si všimnete barokní kamenné kašny se sloupem, na kterém stojí sv. Václav. Roku 2010 ji doplnily chrliče s drobnými plastikami přeštických prasátek.

Přírodní památka Lisovská skála

Skalní útvar Lisovská skála (802 m) s navazujícím balvanovým mořem je jednou z nejlépe zachovalých ukázek mrazového zvětrávání rul ve vrcholových partiích Žďárských vrchů. Výška skal dosahuje až 12 metrů.

Vrch Křivý Javor na Vysočině

Křivý javor (824 m) najdete nedaleko Fryšavy pod Žákovou horou, v hřbetu Devítiskalské vrchoviny. Hedná se o třetí nejvyšší vrchol v krajinné oblasti Žďárských vrchů.