Články na téma Hrady a zámky

Socha Mamlase je umístěna u žďárského Starého Dvora. Jedná se o první vytvořenou sochu Michala Olšiaka v okolí Žďáru z roku 2005. Dojít k ní se dá buď úvozem od Klafaru nebo Dvorskou ulicí od zámku rodiny Kinských. Z místa je pěkný výhled na město Žďár a Zelenou horu.

Zhruba čtyřkilometrová procházka lesem pod hradem Radyní s několika skalními útvary a vyhlídkami. Zastavení s tabulemi, odpočinkové sezení, studánky a více přístupových tras. Nevhodné pro kočárky a hůře chodící.

Výraznou dominantu smíchovského břehu Vltavy tvoří vyrovnávací věž Děvín, kterou postavil roku 1977 slavný český architekt Karel Hubáček. Vodárenská věž stojí na vrchu Děvín, v lokalitě Dívčí Hrady, na hranici Hlubočep a Radlic.

Lesní správa Luhačovice vybudovala v podhůří Bílých Karpat v rámci Programu 2020 naučnou stezku z Bojkovic ke gotickému zámku Nový Světlov. Naučná stezka nese název Bojkovice – Světlov.

Nedaleko Bílého Kostela nad Nisou v severních Čechách se nachází zřícenina středověkého hradu z poloviny 14. století, kterou vystavil Jan z Donína.

Dřevěný zámeček s rybníčky a sirnatými prameny, bývalé letní sídlo vizovické vrchnosti, najdete v údolí Trubiska v Pozděchově.

Náměšťská obora, někdy nazývána také Kralická obora je tvořena vzrostlými buky lesními a duby letními. Uprostřed obory stojí klasicistní lovecký zámeček Lusthaus, který dal postavit Jindřich Haugwitz v 19. století. V oboře probíhá chov dančí zvěře. Z tohoto důvodu je vstup do obory omezen.

Reliéf Jana Roháče z Dubé byl zhotoven v roce 1937 k pětistému výročí dobytí hradu Sion. Je zde jedno ze zastavení naučné stezky Cestou husitských hejtmanů.

Město pod Boubínem. Vstupní brána na Šumavu. Obě označení sluší sedmitisícovému městu v údolí řeky Volyňky. Na strmém ostrohu, přímo nad historickým centrem se vznáší nepřehlédnutelná zámecká dominanta; právě ta opět září o poznání jasněji. Z dálky to nemusí být úplně patrné, takže přistupme blíž. Jsme ve Vimperku.

„Mladá kněžna měla svůj hrad, po Libuši nazvaný, který vystavěla vedle lesa táhnoucího se ke vsi Zbečnu (obec u Smečna na Rakovnicku). Od svého však nastolení sídlila na Vyšehradě, moudře odtud vládnouc všemu lidu.“.

Ohyb Ohře dal místu jméno (německy Elbogen). Na skalnatém ostrohu vyrostl nejprve hrad, o zakladateli se vedou dohady. Mohli to být čeští panovníci - nejčastěji se hovoří o Vladislavu I. - i němečtí ministeriálové, kteří pro císaře Barbarossu osidlovali obyvatelstvem krajinu z německy mluvících zemi. Tak vznikla mnohá osada na Chebsku.

Hluboké křivoklátské lesy odedávna vlastnila královská komora. Hojnost zvěře, hlavně vysoké a černé, proto byly oblíbeným lovištěm českých panovníků. Postupně si tu vystavěli několik sídel – Jivno, Zbečno, Jinčov, Nižbor. Mezi nimi vyniká oblíbený hrad českých panovníků - Křivoklát. Na skalnatém ostrohu nedaleko ústí Rakovnického potoka do Berounky stojí přes 900 let jedna z našich nejnavštěvovanějších památek.

Zámek býval vodní tvrzí, která byla v letech 1411 - 1655 renesančně přestavěna. Barokní úpravy zámku proběhly za Františka Ferdinanda z Khuenburgu a do dnešní podoby nechal zámek v roce 1734 upravit hrabě Maxmilián z Regalu.

Pozůstatky prehistorického hradiště a skalního hradu najdete na ostrohu vybíhajícího od plošiny zvané Hrada. Nachází se nekaleko známějšího skalního hradu Drábské světničky. V památkově chráněné lokalitě se dochovaly obvodové valy s příkopy a objekty vytesané do skály.

Národní památkový ústav (NPÚ) otevře po přechodu země do třetího stupně protiepidemického systému několik památek ve své správě, návštěvníci na ně budou moci chodit o víkendech. Uvedla to mluvčí NPÚ Jana Hartmanová.