Články na téma Hory

Jizerské hory, nejsevernější české pohoří, ukrývají mnoho krásných míst. Patří mezi ně i možná ne tolik známá Protržená přehrada Desná či Riedlova hrobka. Jde o stavby, z nichž i po mnoha letech sálá historie. Podívejte se, jak vypadají z ptačí perspektivy.

I nyní na podzim míří řada turistů na Šumavu. Jedním z oblíbených míst je Třístoličník nedaleko Trojmezí, kde se střetávají hranice Čech, Bavorska a Rakouska. Ten nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na českou i bavorskou stranu Šumavy. Pokud je dobré počasí, jsou vidět i rakouské Alpy.

Na výlet po památkách i stezkách láká i na podzim turistická oblast Toulava, která se rozkládá na půli cesty mezi Šumavou a Prahou. Vyhlášené jsou stezky podél a poblíž Lužnice nebo památky v Táboře, Milevsku či v Bechyni. Podzimní příroda je plná barev a zve na louky i do hlubokých lesů.

Na plochém vrcholu Stolové hory vzniklo v mladší době bronzové 7,2 ha rozlehlé opevněné hradiště kultury mohylové a velatické. Do současnosti se z opevnění, které zřejmě lemovalo hradiště po celém obvodu, dochoval jen mírně zvlněný terén.

Nejvýše rostoucím stromem v Česku je smrk ztepilý. Má podobu těsného shluku kmínků pravděpodobně pocházejících z jednoho společného jedince.

V Oblastním muzeu a galerii v Mostě je otevřena výstava Hračkářský průmysl v Krušnohoří – dvě země – dvě cesty. Expozice mapuje vývoj hračkářství na české i saské straně hranice Krušných hor od jeho počátku až do současnosti s důrazem na vývoj v poválečném období, kdy krušnohorská dřevěná hračka dobývala svět.

Obrana Libavského sedla u Žacléře před nástupem německé branné moci byla posláním výstavby největší prvorepublikové dělostřelecké tvrze. Zároveň se jednalo i o jednu z největších světových tvrzí. Jde o poslední pevnost budovanou na čáře mezi Krkonošemi a Odrou.

Kdo chce zdolat nejvyšší vrchol české části Šumavy, nemusí být zvlášť zdatný turista. Pokud se na Plechý (1379 m n. M.) vypravíte z německé strany, kam lze až do nadmořské výšky 1200 metrů vyjet autem, čeká vás pohodlná hřebenovka s krásnými výhledy, které za příznivých podmínek sahají až k Alpám.

Přírodní rezervace Trčkovská louka o rozloze 10,48 ha se nachází nedaleko osady Trčkov podél pravobřežního potůčku, přítoku Divoké Orlice. Je velmi bohatá na vzácnou flóru, louka je též ornitologickým rájem – hnízdí zde např. Jestřáb lesní, čáp černý nebo pěnice černohlavá.

18 metrů vysoká obří houpačka v srdci Krkonoš.

Skalní útvar Lisovská skála (802 m) s navazujícím balvanovým mořem je jednou z nejlépe zachovalých ukázek mrazového zvětrávání rul ve vrcholových partiích Žďárských vrchů. Výška skal dosahuje až 12 metrů.

Křivý javor (824 m) najdete nedaleko Fryšavy pod Žákovou horou, v hřbetu Devítiskalské vrchoviny. Hedná se o třetí nejvyšší vrchol v krajinné oblasti Žďárských vrchů.

Má něžné jméno. Amálka, jako víla z večerníčku, jenže je trochu robustnější. Ale po celý rok přívětivá a nikam nezmizí. Nad skiareálem v Českých Petrovicích, na dohled polské hranice, stojí od roku 2020. Nejde ani tak o úchvatný rozhled, jako o celkovou příjemnou atmosféru, kterou pětimetrová kovová nástavba na dřevěném stánku skibaru nabízí.

Jsou omšelé jako mnohé šumavské stromy. Na vrchním trámu zárubně je vyryt nápis We Love Šumava. Po většinu času otevřené v nekonečném prostoru rozlehlých lesů s výhledem na vrchol Ostrého, oblast Nýrska, vnitrozemí.

Balvanité řečiště s obřími hrnci, Divoká Orlice je tu místy opravdu divoká. Ve sníženém horském hřebeni Orlických hor přestává být řeka hraniční a vstupuje Zemskou branou do vnitrozemí. Orlické, nebo také Kačenčiny hory jsou masívní pohraniční pohoří s délkou 56 kilometrů a několika vrcholy přesahujícími 1000 metrů.