Články na téma Zámky

Modříny u Favoritu tvoří dvouřadá alej čtyř památných stromů. Dříve rostly v řídké smrčině okolo lesní cesty, která vedla původní oborou k zámečku, směrem k Jindřichovicím. Modříny opadavé bývalo vidět už zdaleka, ale poté, co smrky vzrostly, nejsou již modříny dominantní.

Zámek v Mníšku pod Brdy má tři věže a prostřední z nich je vlastně místní rozhledna. Můžete vyjít po vřetenovém schodišti do zámecké hodinové věže a prohlédnout si krajinu z ptačí perspektivy.

Zřícenina zámku ve vesnici Kostelní Bříza u Březové pochází z 18. století a stojí v areálu poplužního dvora. K zámku přiléhá i zámecký park chráněný jako kulturní památka.

Původně hospodářský statek vyrostl nad osadou Cikánka roku 1906. Fantazie místních obyvatel jej opředla mnoha pověstmi a domněnkami. Nejčastěji byl považován za lovecký zámeček, který byl postaven ruským šlechticem v 18. století. Dnešní budova není původní.

Dnes již zaniklý zámeček v Lednicko-valtickém areálu sloužil jak jako obydlí hajného i jako lovecký zámeček. Stavba vznikla v rámci krajinných a architektonických úprav na počátku 19. století. Zbořena byla v 50. letech minulého století.

Základy zámku sahají do roku 1120, kdy tato budova sloužila jako jeden z největších benediktinských klášterů ve střední Evropě. Původním zakladatelem tohoto kláštera byl opat jménem „Vilém“, od něhož byl odvozen název pozdějšího zámku i vesnice – „Vilémov“.

Přírodní památka Zámky se rozkládá na východně orientovaných svazích Vltavy mezi ústím Drahaňského potoka a osadou Zámky.

Zajímavou technickou památkou je bývalý lovecký zámeček v Nových Valteřicích. Jeho litinová konstrukce kdysi sloužila jako pavilon na světové výstavě, kde ji odkoupili majitelé panství Lichtenštejnové.

Socha Mamlase je umístěna u žďárského Starého Dvora. Jedná se o první vytvořenou sochu Michala Olšiaka v okolí Žďáru z roku 2005. Dojít k ní se dá buď úvozem od Klafaru nebo Dvorskou ulicí od zámku rodiny Kinských. Z místa je pěkný výhled na město Žďár a Zelenou horu.

Lesní správa Luhačovice vybudovala v podhůří Bílých Karpat v rámci Programu 2020 naučnou stezku z Bojkovic ke gotickému zámku Nový Světlov. Naučná stezka nese název Bojkovice – Světlov.

Dřevěný zámeček s rybníčky a sirnatými prameny, bývalé letní sídlo vizovické vrchnosti, najdete v údolí Trubiska v Pozděchově.

Náměšťská obora, někdy nazývána také Kralická obora je tvořena vzrostlými buky lesními a duby letními. Uprostřed obory stojí klasicistní lovecký zámeček Lusthaus, který dal postavit Jindřich Haugwitz v 19. století. V oboře probíhá chov dančí zvěře. Z tohoto důvodu je vstup do obory omezen.

Město pod Boubínem. Vstupní brána na Šumavu. Obě označení sluší sedmitisícovému městu v údolí řeky Volyňky. Na strmém ostrohu, přímo nad historickým centrem se vznáší nepřehlédnutelná zámecká dominanta; právě ta opět září o poznání jasněji. Z dálky to nemusí být úplně patrné, takže přistupme blíž. Jsme ve Vimperku.

Zámek býval vodní tvrzí, která byla v letech 1411 - 1655 renesančně přestavěna. Barokní úpravy zámku proběhly za Františka Ferdinanda z Khuenburgu a do dnešní podoby nechal zámek v roce 1734 upravit hrabě Maxmilián z Regalu.

Národní památkový ústav (NPÚ) otevře po přechodu země do třetího stupně protiepidemického systému několik památek ve své správě, návštěvníci na ně budou moci chodit o víkendech. Uvedla to mluvčí NPÚ Jana Hartmanová.