Novinky.cz v oblasti Moravsko­slezský kraj

Po dvanácti letech rekonstrukce se u Dolního Dvořiště na Českokrumlovsku otevřela veřejnosti unikátní historická památka - tvrz Tichá. Její hradní věž je vysoká 28 metrů a je nejjižnější hradní vyhlídkou v České republice. Z věže jsou naprosto jedinečné výhledy jak na Šumavu, tak na Novohradské hory.

Zřícenina gotického hradu, monumentální kostel známý rovněž z filmů, nejvyšší krušnohorský vodopád… I takovou nabídku lze využít při návštěvě údolí Prunéřovského potoka. Pár kilometrů západně od Chomutova.

Novou atrakcí Lipenska je 37 metrů vysoká rozhledna na hřebenu návrší Dobrá Voda nedaleko Horní Plané. Je otevřená od listopadu loňského roku a od té doby přilákala už tisíce turistů. Ti se kochají pohledem i pořizují panoramatické snímky krajiny. Novou dominantu si pochvalují i místní podnikatelé.

Prudké letní slunce praží do rozlehlých buxusových keřů a jejich kořeněná vůně se nese až za zeď obklopující architektonický skvost na pravém břehu Vltavy. Barokní skvost v pražské Troji nechal vystavět jako rodové letní sídlo hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka v letech 1679 až 1685.

Jihočeský hrad Zvíkov se vypíná na skalním ostrohu u soutoku Vltavy s Otavou. Dříve stával vysoko na skále, avšak stavba Orlické přehrady jeho okolí změnila k nepoznání. Zvíkov přitahuje nejen turisty a milovníky záhad, ale také filmaře. Schválně, kdo při prohlídce tohoto královského hradu pozná, v jaké pohádce či filmu se objevila jeho nezaměnitelná silueta i interiér?

Fyzicky zdatnější lázeňští hosté se do zalesněných kopců nad údolím říčky Teplé začali vydávat už v dobách, kdy nad Karlovými Vary nestály rozhledny ani upravené vyhlídky pocházející většinou z 19. století. Abyste město spatřili z výšky, stačí z centra ujít jen pár kilometrů. Je však nutné počítat s poměrně značným převýšením.

Katedrála svatého Bartoloměje na plzeňském náměstí Republiky se může pyšnit jedním „nej“. Její věž je se svými 102,26 metru nejvyšší kostelní věží v celé republice. Vydali jsme se do interiéru kostela, kde můžeme najít jeden gotický unikát, a pochopitelně i do věže. Tam nás cestou na vyhlídku ve výšce 56 metrů čekalo 299 schodů. Kdo chce, může si koupit permanentku a výšlap opakovat třeba denně.

Oblíbené a stále frekventovanější Tiské stěny obcházím v obci Tisá silničkou na asi tři kilometry vzdálený Rájec. Provoz na asfaltce minimální, z obou stran cestu lemují převážně břízy, vypadá to jako na obrazech ruského krajináře Ivana Ivanoviče Šiškina.

Naučná stezka Olšina, která je jednou z nejoblíbenějších turistických tras na Šumavě, bude minimálně až do pátku 8. července mimo provoz. Oznámily to Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které jsou provozovatelem této návštěvnické trasy. Důvodem je vysoký stav vody po aktuálních deštích, které stezku zatopily a poškodily.

Brněnskou sakrální historii i současnost představuje projekt Brno a jeho chrámy, pořádaný Turistickým a informačním centrem (TIC) Brno ve spolupráci s Biskupstvím brněnským, křesťanskými farnostmi v Brně, Židovskou obcí Brno a brněnskou pobočkou Židovského muzea v Praze.

Vrcholky hor, zalesněné kopce, třpytící se řeky, široká pole i malebná městečka a vesničky. Krásy přírody se dají poznávat mnoha způsoby –⁠ oblíbeným je vystoupat na vrchol rozhledny, ze které budete mít své okolí jako na dlani. Přinášíme tipy na výlety za našimi nejlepšími rozhlednami, seřazené podle jednotlivých krajů. Inspirovat se tak můžete napříč republikou či jen v rámci vašeho kraje.

Začátek prázdnin nabídne místním i návštěvníkům Znojemska možnost vypravit se na zříceninu hradu Cornštejn. Památka na skalnaté šíji obklopené vodami Vranovské přehrady má za sebou opravy a archeologický výzkum.

Je to klasika, která nikdy neomrzí. Zvláště když se vzornou spoluprací připojí počasí a nad hlavami turistů napne blankytnou klenbu, z níž se k zemi snáší palba zlatých paprsků... Před námi je cesta po krkonošských hřebenech okolo Dívčích a Mužských kamenů a poté táhlý sestup do Labského dolu.

Tento tajemný hrad neleží v Karpatech, ale v Housecké vrchovině na Kokořínsku. To, že je prý kdesi na Housce brána do pekel, se říká odpradávna. Traduje se, že se v těchto místech děje cosi podivného, ba dokonce strašidelného. Vznik hradu je navíc je dodnes obestřen jednou velkou záhadou. Opravdu bychom se tu měli bát?

Psalo se mu těžce, o tom svědčí přeškrtávaný strojopis s mnoha poznámkami a vsuvkami. Z jeho nitra tryskala slova, věty, aby byly vzápětí nahrazeny jinými a ty zase dalšími. Překypoval rodným jazykem, který se z něho dral proudem jako Berounka, kterou tak miloval, při povodni, aby se hned zase zklidnil jako řeka na mělčině.