Články na téma Zámky

Původně hospodářský statek vyrostl nad osadou Cikánka roku 1906. Fantazie místních obyvatel jej opředla mnoha pověstmi a domněnkami. Nejčastěji byl považován za lovecký zámeček, který byl postaven ruským šlechticem v 18. století. Dnešní budova není původní.

Dnes již zaniklý zámeček v Lednicko-valtickém areálu sloužil jak jako obydlí hajného i jako lovecký zámeček. Stavba vznikla v rámci krajinných a architektonických úprav na počátku 19. století. Zbořena byla v 50. letech minulého století.

Základy zámku sahají do roku 1120, kdy tato budova sloužila jako jeden z největších benediktinských klášterů ve střední Evropě. Původním zakladatelem tohoto kláštera byl opat jménem „Vilém“, od něhož byl odvozen název pozdějšího zámku i vesnice – „Vilémov“.

Přírodní památka Zámky se rozkládá na východně orientovaných svazích Vltavy mezi ústím Drahaňského potoka a osadou Zámky.

Zajímavou technickou památkou je bývalý lovecký zámeček v Nových Valteřicích. Jeho litinová konstrukce kdysi sloužila jako pavilon na světové výstavě, kde ji odkoupili majitelé panství Lichtenštejnové.

Socha Mamlase je umístěna u žďárského Starého Dvora. Jedná se o první vytvořenou sochu Michala Olšiaka v okolí Žďáru z roku 2005. Dojít k ní se dá buď úvozem od Klafaru nebo Dvorskou ulicí od zámku rodiny Kinských. Z místa je pěkný výhled na město Žďár a Zelenou horu.

Lesní správa Luhačovice vybudovala v podhůří Bílých Karpat v rámci Programu 2020 naučnou stezku z Bojkovic ke gotickému zámku Nový Světlov. Naučná stezka nese název Bojkovice – Světlov.

Dřevěný zámeček s rybníčky a sirnatými prameny, bývalé letní sídlo vizovické vrchnosti, najdete v údolí Trubiska v Pozděchově.

Náměšťská obora, někdy nazývána také Kralická obora je tvořena vzrostlými buky lesními a duby letními. Uprostřed obory stojí klasicistní lovecký zámeček Lusthaus, který dal postavit Jindřich Haugwitz v 19. století. V oboře probíhá chov dančí zvěře. Z tohoto důvodu je vstup do obory omezen.

Město pod Boubínem. Vstupní brána na Šumavu. Obě označení sluší sedmitisícovému městu v údolí řeky Volyňky. Na strmém ostrohu, přímo nad historickým centrem se vznáší nepřehlédnutelná zámecká dominanta; právě ta opět září o poznání jasněji. Z dálky to nemusí být úplně patrné, takže přistupme blíž. Jsme ve Vimperku.

Zámek býval vodní tvrzí, která byla v letech 1411 - 1655 renesančně přestavěna. Barokní úpravy zámku proběhly za Františka Ferdinanda z Khuenburgu a do dnešní podoby nechal zámek v roce 1734 upravit hrabě Maxmilián z Regalu.

Národní památkový ústav (NPÚ) otevře po přechodu země do třetího stupně protiepidemického systému několik památek ve své správě, návštěvníci na ně budou moci chodit o víkendech. Uvedla to mluvčí NPÚ Jana Hartmanová.

Pouhých sedm kilometrů od Písku se nachází nevelká obec, plná stop jak dávné historie, tak současné iniciativy památky nejen zachránit, ale i oživit. Čížová je snadno dostupná i vlakem, je zde zastávka na trati Zdice-Protivín, oblíbená je i cyklisty. A jelikož jsme tak trochu pivní národ, na své si přijdou i pivaři.

Oním panským sídlem je lovecký zámeček Kladská, dnes hotel alpského stylu, Tajga je součástí národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, pach sirovodíku prozrazuje přírodní rezervaci, dle nevábného odéru pojmenované Smraďoch.

Dnes oblíbený minerální pramen byl vyvrtán roku 1903 na pokyn proutkaře Bülowa z Bothkampu v hloubce neuvěřitelných 96,7 m. Proud body byl tak mocný, že vytryskl do výšky prvního patra poděbradského zámku.