Kudy z nudy ve městě Písek
Zobrazit všechny články o městě Písek
Nenápadná funkcionalistická budova s pasáží a ochozovou galerií, která spojuje brněnské ulice Jánskou a Poštovskou s náměstím Svobody, vznikla dle návrhů českého architekta Bohuslava Fuchse. Nyní se stala chráněnou kulturní památkou.
Pamětní síň významného českého malíře Jana Zrzavého, který je pohřben na nedalekém hřbitově u kostela na náměstí Jana Zrzavého v Krucemburku na Vysočině. Jan Zrzavý byl významný avantgardní malíř a scénograf.
Galerie v Náchodě se může pyšnit sbírkami umění z 19. a 20. století, kde můžeme vidět výrazné zastoupení děl z první republiky. Tímto ale zdaleka nekončí, netradiční specializace na ruské kresby činí z galerie třetí největší sbírku ruského malířství u nás.
Výstavní prostor určený především pro mladou a střední generaci výtvarníků, který má obsáhnout všechny výtvarné obory od malby, designu, přes fotografii, nová média až sochu. Galerie se nachází v prostorách Centra Prokopka.
Amatérská improvizační skupina vznikla v roce 2002 a od té doby odehrála přes 300 představení nejen v Ostravě, ale také v mnoha městech po celé republice.
Lázně v pivovaru Poděbrady se nachází přímo v historické budově poděbradského pivovaru, v prostorách, kde se dříve skladovaly bloky ledu pro chlazení piva. Díky masivnímu zdivu a důmyslnosti našich předků dýchne genius loci tohoto místa na každého návštěvníka.
Pivní lázeň je obohacena pivovarnickými kvasnicemi, které obsahují vitamin řady B, protein a sacharidy. Pivní koupele tak mají mnoho blahodárných účinků na lidský organismus. V prvé řadě uvolňují svaly, zlepšují krevní oběh a imunitní systém a mimo jiné zlepšují kvalitu vlasů a pleti.
Pivní lázeň má pro naše tělo blahodárné účinky, neboť pivní kvasnice a látky obsažené v pivu předávají pokožce celou řadu vitamínů B a minerálů. Prohříváním pokožky dochází také k uvolňování kožních pórů, kterými se i při mírném pocení odplavují škodliviny z těla.
Nejstarší pražské nádraží stojí v Dejvicích, v provozu je od roku 1830. Původně tady začínala nákladní Lánská koněspřežka, po které se vozilo hlavně dřevo z Křivoklátských lesů. Za první republiky nádraží využíval prezident Masaryk pro cesty do lánského zámku.
Mlýn na řece Chrudimce na okraji Slatiňan stával už v 16. století. Svůj název získal od okolních pískovcových skal v údolí Škrovádu, kde se dlouhá léta těžil kámen pro velké stavby a sochy v nedaleké Chrudimi.
V Anežské ulici v centru Prahy stojí nejmenší dům v metropoli. Je široký jen dva a čtvrt metru a dřív sloužil jako nevěstinec. Vznikl v roce 1853 a architektem byl Josef Liebel. Dnes existuje už jen průčelí původní stavby, přes které se vchází do zadního obydleného traktu.
Památník stojí na místě tábora, kde byly v období od srpna 1940 do listopadu 1950 internovány různé skupiny osob, které byly zejména z rasových, národnostních či politických důvodů vyčleňovány z většinové společnosti. Za II. Světové války sloužil jako sběrný tábor pro moravské Romy.
Přírodní park se nachází v širším okolí řeky Bystřice, která se hluboko zařezala do plošiny Domašovské vrchoviny. Řeka vytvořila hluboké skalnaté údolí s řadou kaňonů, skalních ostrohů, sutí a kamenných moří. V pramenné oblasti se zachovaly zbytky rašelinných luk.
Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.
Na prvním nástupišti pražského Hlavního nádraží spatříte emotivní sousoší sira Nicholase Wintona se dvěma dětmi, které „čekají na vlak“. Sir Nicholas George Winton v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Anglie.
