Články na téma Hory

Národní přírodní rezervace Velký močál v Krušných horách

Národní přírodní rezervace Velký močál je chráněna státem již od roku 1969. Je součástí rozsáhlého Rolavského vrchoviště severovýchodně od obce Přebuz. Rozkládá se na ploše více než 50 ha v nadmořské výšce 910 - 930 m n. M.

V Novohradských horách je možná zakopána část maďarského zlatého pokladu

Možná píšu proto, že jsou dvě pravdivé informace. První: Němci za války drancovali Evropu a za pomoci speciálních komand nakradli obrovské množství uměleckých pokladů i cenností a mincovního zlata, taktéž maďarského. Druhá se týká umístění na Jelení hoře, ta se tyčí v centru Novohradských hor.

Ekoagrofarma Hájná Hora

Eko agro farma Hájná Hora se nachází nad historickým městem Vimperk na úpatí Boubína na Šumavě s krásným výhledem na historickou část města a okolní přírodu.

Po stopách Josefa Fanty - Slezské sedlo

Výprava po stopách Josefa Fanty za obnovenými horskými lesy a druhově pestrými loukami Krkonoš.

Šumava je plná pokladů, možná tu je ukryt i keltský

Pokladem je Šumava sama, tak krásné pohoří jen tak nevymyslíte. Šumava se ale mění, ne vždy k lepšímu, civilizační zásahy jsou stále patrnější. Tam, kde se dřív střetávali pěší, se nyní na asfaltkách prohánějí cyklisté, mnozí lapači kilometrů nevnímají krajinu. Svahy podléhají sjezdovkám…

Výpravy po stopách českých přírodovědců: Jiří Gaisler - Orlické hory, Šerlich

Zveme vás na výpravu za příběhy české přírody po stopách profesora Jiřího Gaislera, za drsnou přírodou Orlických hor, do okolí osady Šerlich - místo úzce svázané s jeho životem.

Kamenné varhany na Zlatém vrchu

V západní části Lužických hor, přibližně čtyři kilometry od města Česká Kamenice a půl kilometru od obce Líska, se nachází čedičový kopec Zlatý vrch. Kolem roku 1870 byl v tomto místě spuštěn provoz lomu. Získával se tu stavební kámen z vylomených až šest metrů dlouhých čedičových sloupců.

Cyril a Metoděj svrhli v Beskydech Radegasta, teď tam stojí všichni tři

Letošní zima zdá se být poněkud zvláštní, a tak když jsme vyrazili do Beskyd, doma zůstaly sněžnice i běžky. Udělali jsme dobře a vyrazili pěšky malebnou přírodou na vrchol Radhošť a dál až k Pustevnám.

Sklárna Annín na Šumavě

Jednou z nejdéle nepřetržitě fungujících skláren u nás je ta v Anníně na Šumavě. Najdete jí mezi Sušicí a Kašperskými Horami. Založena totiž byla již roku 1796 a její budovy jsou dnes kulturní památkou.

Kouzelná voda a sport v Lázních Libverda podporují mužskou vitalitu

V obcích pod Jizerskými horami abnormálně vzrůstal počet obyvatel, zvláště v okolí Libverdského potoka. Strážce pohraniční stezky tajemství znal velmi dobře. Všiml si kohouta, který popíjel vodu z malé studánky. Ta mu dávala sílu, kterou hojně uplatňoval mezi slepicemi.

Pomník králům Šumavy nedaleko Kvildy

Pomník králům Šumavy, u osady Františkov poblíž Kvildy, je věnovaný převaděčům, kteří se zejména po únoru 1948 stali nekorunovanými králi šumavského hraničního pásma a pomáhali lidem přes uzavřenou hranici. Nachází se u mostku přes Teplou Vltavu.

Šumavská rašeliniště - nejcennější poklad šumavské přírody

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Rašeliniště Malý Polec u Churáňova

Jedná se o horské vrchoviště – jednu z přístupných slatí Šumavy, nedaleko lyžařského centra Zadov pod vrcholem Churáňova (1118,5 m.n.m.) se všemi typickými projevy horského vrchoviště, které se rozkládá na vrchovištní rozvodnici.

Česko obklopují tisícovky, jsou jich na čtyři stovky

Pokud jste dávali ve škole pozor, určitě vám neuniklo, že nejvyšší horou Česka je Sněžka. Možná si budete pamatovat i její výšku, 1603 metrů. Proti Alpám, Skalistým horám nebo Himálaji, to není zrovna příliš, ale přesto buďme na ten vrchol pyšní. Je z půlky náš, z druhé patří Polákům.

Zimní železnohorský výšlap po stopách industriálních dob – od čtenáře

Také se Vám smrsklo po svátcích oblečení? Zkuste tip na neobvyklou procházku Železnými horami po industriálních stopách minulého století. Proč v zimě? Jednak proto, že vám přes svátky narostly ozdobné tukové prstence, ale hlavně jsou nejvíce vidět stopy a pozůstatky zanikajících pozoruhodných míst ze století páry a největšího rozkvětu průmyslu v Železných horách. Je třeba vyrazit trochu […].