Články na téma Tipy na výlety

Muzeum Frýdlantské dráhy - úzkorozchodné tratě z Frýdlantu do Heřmanic

V bývalé výtopně ve Frýdlantu provozuje Spolek Frýdlantské okresní dráhy železniční muzeum, které připomíná historii úzkokolejky. Spolek také vlastní funkční typ původní lokomotivy, která na trati jezdila ve 40. a 50. letech s několika vagóny.

Černá bašta ve Slaném – bývalé opevnění města

Město Slaný vznikalo v hranicích, které dosud zachovala zástavba historického jádra dnešního Slaného. Náměstí i průběh ulic zůstaly v této části prakticky dodnes stejné jako ve středověku. Z opevnění se na severní straně zachovala právě Černá bašta.

Klášter bosých karmelitánů ve Slaném

Původně františkánský klášter, dnes klášter řádu bosých karmelitánů stojí při kostele Nejsvětější Trojice ve Slaném. Barokní stavba pochází z roku 1662. Karmelitáni zde nabízejí duchovní služby, ale i své produkty – vynikající klášterní džemy.

Přírodní památka Na cvičišti u Mikulova

Přírodní památka Na cvičišti leží asi dva kilometry severovýchodně od Mikulova. Území je domovem řady vzácných druhů živočichů. Žije tu například patrně největší populace celoevropsky chráněného nočního motýla bourovce trnkového, pozoruhodně pestrý je i výskyt dalších bezobratlých.

Břestovce v Ústí nad Labem

Před muzeem v Ústí nad Labem v parku Smetanovy sady se nachází skupina památných stromů – břestovců. Jedná se o zvláštní stromy s rozložitými pokroucenými větvemi, které pamatují konec 19. století.

Libáňská borovička

Symbol městečka Libáň roste u polní cesty do Bystřice v místě známém jako Na Horách. Jedná se přes tři sta let starou památnou borovici lesní, která je vysoká asi 14 m a má obvod kmene kolem 320 cm.

Bratřejovská planá hrušeň

Hrušeň polnička, jak místní láskyplně strom nazývají, vypráví o osudech obyvatel Bratřejovic (horní části vsi zvané Hořansko) ve Zlínském kraji, během prusko-rakouské války.

Masarykův dub v Cellerově štěpnici

Počátkem 20. století T. G. Masaryk společně s lékařem Josefem Tillichem začínali i končili své procházky u dubu na Cellerově štěpnici, jehož mohutná koruna po staletí symbolicky chrání Bojkovice na Uherskohradišťsku.

Cimrmanův kaštan v obci Sklené

Nádherný jírovec v blízkosti obecního úřadu obce Sklené na Vysočině má svou historii. Místní tvrdí, že kaštan, z něhož strom vyrostl, kdysi v obci ztratil český génius Jára Cimrman.

Zámecký areál v Lysé nad Labem zve k návštěvě francouzského i anglického parku

Lysá nad Labem je dnes známá především výstavištěm a zdejším dostihovým závodištěm; nemnoho z jejich návštěvníků zavítá i do rozlehlých zahrad místního zámku ukrývajících řadu překvapení, vzdálených jen několik minut cesty od centra města.

Lysice musíte vidět, na nádherný zámek s impozantní zahradou je pouhý popis málo

Není vidět z dálky, neohromí mimořádným umístěním v krajině, přesto patří mezi nejhezčí zámky, které máme. Kdysi tu stávala prostá tvrz pánů z Kunštátu, postupem věků se z nevýrazného káčete vyklubala architektonicky skvostná labuť.

Severní cesta na znojemský hrad nabídne nové možnosti

Turisté si ve Znojmě v budoucnu budou moci vybrat, zda se vypraví k hradu jižní či severní přístupovou cestou. Ta severní existuje dlouhá léta, přístupná ale není. Město to chce změnit. Chystá projekt úpravy, současně ale začalo i trasu čistit.

Tvrz Kunratice v Praze 4

Areál Tvrz Kunratice vznikl rekonstrukcí budov kunratického zámku. Bývalý panský dvůr byl z valné části vystavěn ve druhé polovině 18. století, kdy Kunratice náležely panství rodu Golčů. Posledním soukromým majitelem zámku i statku byl Karel Korb z Weidenheimu, kterému byl v roce 1945 vyvlastněn.

Vyšehořovická tvrz

Mohutná zřícenina gotické tvrze, založené vladyky z Vyšehořovic v polovině 14. století se nachází mezi Čelákovicemi a Úvaly. Dnes se z tvrze dochovaly mohutné zříceniny, gotická věž zcela zanikla, z ostatních objektů stojí zdi někdy až do původní výše.

Vavřincův důl s vodopády v Krkonoších

Vavřincův potok nad soutokem s Tippltovým potokem protéká divokou soutěskou s řadou vodopádů. Důl spadá se svahů spojeného masivu Černé a Světlé hory pod Černohorským rašeliništěm a ústí do Úpy na spodním konci obce Velká Úpa.