Články na téma Hrady

Témata

Apartmán v centru Brna

Apartmán je nově zrekonstruovaný, stylově zařízený, v klidné ulici a jen pár minut od náměstí Svobody, hradu Špilberk a dalších brněnských turistických atrakcí. Většina kulturních památek je dostupná pěšky, případně MHD. Apartmán se nachází pouhých 8 minut od BVV.

Hrad Sion – sídlo Jana Roháče z Dubé

Nedaleko Chlístovic u Kutné Hory najdete zbytky hradu Sion. Na místě hradu bylo původně nevelké hradiště. Roku 1423 získal území Jan Roháč z Dubé, který v roce 1426 zahájil výstavbu nevelkého hradu Sion, který byl vystavěn na skalnatém ostrohu ze tří stran chráněn říčkou Vrchlicí.

Středočeské skvosty: Polozapomenutý Sion, hrad husitského rebela Jana Roháče

Opyš nad potokem Vrchlice zakryl les, na nevelké mýtině najdete zbytky Sionu, hradu Jana Roháče z Dubé, posledního radikálního husitského hejtmana. Po lipanské bitvě sám bojoval proti císaři Zikmundovi. Vzpomínám na odhodlanou tvář Otomara Korbeláře hrajícího neústupného hrdinu v Borského filmu.

Hrádek Helfenburk u Úštěku

Atraktivním turistickým cílem severních Čech je Hrad Helfenburk, nazývaný také Hrádek. Postavili jej v první polovině 14. století Ronovci, ale už roku 1375 se dostal do vlastnictví pražského arcibiskupství. Hrad je volně přístupný po celý rok.

Návštěvníky Strakonic vítá (nejen) Švanda dudák

Jihočeské Strakonice jsme si za turistický cíl zvolili v předposledním dni v roce. I když hrad je v tuto dobu pro návštěvníky uzavřen, bylo dost důvodů se po městě projít a porozhlédnout. Pojďte se o tom přesvědčit s námi.

Zřícenina gotického hradu Doubravská hora na okraji Teplic

Krásnou dominantou mezi Krušnými horami a Českým středohořím je Doubravská hora s hradem Doubravka, který se od nepaměti tyčí nad Teplicemi. Jeho historie se datuje do 15. století, kdy jej na vrcholu hory dal vybudovat Jakoubek z Vřesovic.

Šumperský zámek - bývalé sídlo Žerotínů

V centru Šumperka najdete zajímavou památku – bývalý žerotínský zámek. Původní gotický hrad byl přestavěn Tunkly z Brníčka a Žerotíny na přelomu 15. a 16. století v renesanční zámek. V současné době zde sídlí střední škola.

Zřícenina hradu Strallenberg - pohled na Štramberk z věže zvané Trúba

Dominantou města Štramberk je zřícenina hradu Strallenberg (Štramberk) s válcovou věží zvanou Trúba, který leží na skalnatém vrcholu tzv. Zámeckého kopce.

Na zámku v Horšovském Týně vystavují na vánočních prohlídkách i rakev

Správa hradu a zámku Horšovský Týn v současné době připomíná úspěšnou letní výstavu Národního památkového ústavu.

Jenčov - nejmenší královský hrad u nás

V křivoklátských lesích, severně od Nižbora, se nachází zřícenina královského hrádku Jenčov. Hrad se ukrývá na strmé skalce v údolí potoka Vůznice (Pohodnice), byl tvořen pouze dvěma zděnými stavbami.

Zámek v Lysicích se na návštěvníky těší i na Silvestra

Dnes už málokoho překvapí, že s koncem sezóny se hrady a zámky neukládají k zimnímu spánku. Pokud nepřešly na celoroční provoz, tak se většina z nich otevírá alespoň o Vánocích. Jak je tomu například na zámku v Lysicích, který uvítá návštěvníky i poslední den v roce - na Silvestra.

Památník krále Jiřího z Poděbrad na Zámku Poděbrady

Památník je umístěn do nejstarších a jediných veřejnosti přístupných prostor Zámku Poděbrady, bývalého středověkého hradu, do jižního křídla, v němž předkové Jiřího, páni z Kunštátu vybudovali hradní kapli. V expozici jsou vystaveny kopie řady dokumentů, které mají vztah k Jiřího době.

Děkanský kostel Narození Panny Marie

Trojlodní stavba ze druhé poloviny 13. století, původně s dvojicí stejně vysokých věží. Stejně jako hrad či most a další nejstarší stavby ve městě je farní kostel dílem písecko-zvíkovské stavební huti. Je možné navštívit také věž po předchozí rezervaci.

Zřícenina hradu Výrov - Juránkova vyhlídka

Hrad stál na skále na soutoku Bohdašínského potoka a Metuje. V místech zříceniny je dnes Juránkova vyhlídka, která skýtá krásné pohledy v každé roční době. Za zříceninou hradu se nachází kaplička zasvěcená Čtrnácti svatým pomocníkům.

Sirotčí hrádek - dominanta Pavlovských vrchů

Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu.