Články na téma Tipy na výlety

Skalní útvar Slunečná brána u Bynovce

Skalní okno nedaleko obce Bynovec je součástí malého skalního města, které je tvořeno pozoruhodnými pískovcovými útvary. Ty v minulosti vznikly erozní činností.

Krkonošský betonový obr má jméno Tvrz Stachelberg

Obrana Libavského sedla u Žacléře před nástupem německé branné moci byla posláním výstavby největší prvorepublikové dělostřelecké tvrze. Zároveň se jednalo i o jednu z největších světových tvrzí. Jde o poslední pevnost budovanou na čáře mezi Krkonošemi a Odrou.

Z Německa po hřebenovce pohodlně na nejvyšší vrchol Šumavy

Kdo chce zdolat nejvyšší vrchol české části Šumavy, nemusí být zvlášť zdatný turista. Pokud se na Plechý (1379 m n. M.) vypravíte z německé strany, kam lze až do nadmořské výšky 1200 metrů vyjet autem, čeká vás pohodlná hřebenovka s krásnými výhledy, které za příznivých podmínek sahají až k Alpám.

Zámek Lemberk a Jablonné v Podještědí spojuje jméno svaté Zdislavy

Manželka jednoho z nejbližších rádců Václava I. A jeho syna Přemysla Otakara II., Havla z rodu Markvarticů, proslula především jako samaritánka.

Hornická naučná stezka v Jihlavě

Okružní naučná stezka má první zastavení na okraji Lesnova. Odtud vede na sever na vrch Roudný a přes Zbornou se stáčí zpět. Na deseti zastaveních se dozvíte, co, kde, kdy a jak se v okolních štolách těžilo, a nechybí ani informace o rozhledně na Roudném a o zdejším lese.

Zámek Poláky u Nechranické přehrady

Základem barokního zámku byla původní renesanční tvrz z 1. poloviny 16. století. Nový objekt byl postaven pro hrabata z Pergenu podle návrhu žateckého stavitele Vavřince Rodta. Poslední novobarokní úpravy proběhly v roce 1928, v současnosti se nachází ve špatném technickém stavu.

Třemšínská bouda v Brdech

Třemšínská bouda, kdysi dávno kaple, dodnes slouží jako útulna. Nachází se v hlubokých lesích chráněné krajinné oblasti Brdy. K boudě dojdete zpevněnou lesní cestou. V okolí jsou další zajímavá zastavení. S nejvyšší pravděpodobností na místě nikoho nepotkáte.

Bývalé „české Lurdy“ přežily četná rabování, jizvy se ale hojí pomalu

Na umělé terase nad údolím s vodní nádrží Žlutice stojí významný poutní barokní kostel Skoky. Těžko si dnes někdo představí, že sem, do kdysi vyhlášeného mariánského poutního místa, vyrážely davy věřících. A to nejen v Boha, ale mnohdy současně v uzdravení. V letech mnohem bližších je vystřídali vykradači opuštěných sakrálních památek, prosti jiné víry než té v moc peněz.

Hrbáčkovy tůně

Slepá labská ramena a tůně mezi Byšičkami a Čelákovicemi tvoří přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně. Jedná se o skupinu jezírek vzniklých na místě bývalých říčních meandrů po odvedení labské vody do nového koryta ve 30. letech minulého století.

Lesopark Kvádrberk se Stoličnou horou a císařskou vyhlídkou v Děčíně

Stoličná hora či také stolová hora Kvádrberk se tyčí nad Děčínem na pravé straně řeky Labe ve výšce 289 m n. M. Návštěvníkům dopřává nádherný výhled, zvláště na Děčín a do údolí Labe. Součástí lesoparku je Císařský výhled, vyhlídková terasa s nádherným rozhledem.

Goethův naučný lesopark v Chebu

Na levém břehu Ohře v Chebu, pod hrází chebské přehrady Skalka najdete Goethův naučný lesopark. Podle kronik se tady často procházel básník Johann Wolfgang von Goethe, proto území nese jeho jméno.

Reitenbergerův pramen u Úterý

Minerální pramen je železitá kyselka známá od roku 1693. Původně vyvěrala z pařezu a v roce 1931 město Úterý pramen upravilo a postavilo nad ním dřevěný altán. Pramen pak pojmenovali po nejznámějším úterském rodákovi a zakladateli Mariánských Lázní Kašparu Reitenbergerovi.

Posečský trojpramen – Beránčí kyselka

Posečský trojpramen (Beránčí kyselka) se nachází na louce po pravé straně silnice mezi obcemi Poseč a Prachomety. Zajímavostí těchto tří posečských minerálek je jejich odlišné složení, přestože pramení velmi blízko sebe.

Kyselka Oriona u Teplé

Oriona je hojně využívaný a nejkvalitnější minerální pramen na Tepelsku. Nachází se u silnice za Teplou směrem na Mariánské Lázně. Studánka je kryta altánem a je u ní zřízeno odpočívadlo.

Giselin a Rudolfův pramen u obce Prameny

Prameny jsou od sebe vzdáleny asi 4 metry a jejich voda je svedena do jednoho odběrného místa. Vyvěrají v místě bývalého parku před zničenými lázněmi v Pramenech. Vody pramenů silně probublává oxid uhličitý. Minerální voda je pitná, chutná a velmi osvěžující.